Hana Stehlíková

„Nejhubenější krávy z JZD zapřáhli do žebřiňáku, posadili na to nějaké... to ukazovali jako v Americe. Anebo z Tiby nesli prapory a měli také ty alegorické vozy. To byla bohatá fabrika, tak to měli vyšperkované. Vím, že vždycky takový vycpaný chlap v cylindru a americkou vlajkou se tam roztahoval. No prostě to bylo směšné. Měli jsme z toho akorát legraci. Tenkrát z Kovozávodu – do průvodu jsem musela, to nebylo zbytí – jsme šly s kamarádkou, které maminka byla za války v koncentráku a tatínek zemřel. Nesly jsme vlajky, a když skončil průvod, tak co s vlajkou? Tak jsme je strčily do chodby do jednoho baráku, který měly švadleny od našeho podniku. A pak takový náš ten, jak se jim jen říkalo... Takový děsný komunista, ale blbec, jinak to opravdu nemůžu říct, to zjistil a řekl mojí kamarádce Andule, co její maminka byla léta v koncentráku, ať se tedy odstěhuje, že může táhnout do Ameriky, když si tohle dovolila s ruskou vlajkou.“

„Otec můj byl zavřený za komunistů, ale ne dlouho. V hospodě urazil, namáznul se, s tou partou ve Višňové mazali karty. A on řekl, že Stalin a Gottwald, to byl tenkrát prezident, že to jsou vrazi. A takový dobrák, jmenoval se Zajíc, teď už si nevzpomenu, vožralka, ho udal. Tenkrát tady ještě byl soud ve Frýdlantě, soudce Tajovský. Takže otec byl za to odsouzený a dostal se tady do frýdlantského vězení. Jenže velitelem věznice byl ruský legionář jako náš otec. Takže já jsem ho tam mohla chodit navštěvovat a nosit mu citrony a ovoce a čisté prádlo. Pak byl dokonce rehabilitovaný.“ – „A jak dlouho byl ve vězení?“ – „Jenom přes dva měsíce. Ten soudce Tajovský by ho mohl poslat, já nevím kam, ale odsoudili ho a šel brzy. Určitě i proto, že nebyl proti němu svědek. Všichni chlapi, co byli vyšetřovaní, řekli, že nic neslyšeli. Jenom ten jediný.“