Po válce se všechno slavilo. Lidé se radovali, i když bylo všechno na lístky
Hana Stehlíková, rozená Bernardová, se narodila 25. července 1928 v Semilech do rodiny Antonína a Anny Bernardových. Tatínek Antonín Bernard bojoval v první světové válce v Rusku jako legionář ve 4. pluku Prokopa Velikého, po válce pracoval jako železničář na nádraží, a rodina se proto často stěhovala. Pamětnice vyrůstala v Podmoklicích u Semil, v Košťálově a nakonec v Rakousích, nedaleko Malé Skály. V roce 1934 začala chodit do obecné školy v Rakousích, ve volném čase chodila lézt po skalách Českého ráje. V roce 1939 nastoupila na měšťanku v Malé Skále a po jejím ukončení absolvovala roční kurz kancelářských prací. V dubnu 1945 jako první vylezla s Jaroslavem Janků na Stínovou skálu na Hruboskalsku. V květnu 1945 se rodina přestěhovala na Frýdlantsko v pohraničí, kde její otec nastoupil na nádraží v obci Višňová (dříve Weigsdorf). V padesátých letech ho frýdlantský soud poslal na dva měsíce do vězení za urážku Stalina a Gottwalda. Pamětnice pracovala ve Višňové pro místní správu, později ve mlýně či v kanceláři likvidace řemeslných potřeb ve Frýdlantu. Od roku 1950 až do svého odchodu do důchodu pracovala ve frýdlantském podniku Kovozávody (později součást koncernového podniku Elitex Frýdlant), kde se seznámila se svým manželem Jiřím Stehlíkem, který se podílel na vývoji dvoulůžkového pletacího stroje Dopleta. S manželem vychovala dceru Irenu (1955) a syna Jiřího (1959). V roce 2023 žila se svým manželem ve Frýdlantu. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře z města Frýdlant.