Hitlera nenávidím, protože mi vzal tatu
Stáhnout obrázek
Hildegarda Stříbná, dívčím příjmením Hanzlíková, se narodila 6. října 1939 v Kobeřicích na Hlučínsku. Byla vymodleným dítětem. Kvůli vleklým zdravotním potížím nedávali doktoři matce Augustě moc šancí na početí. Když se Hilda konečně narodila a mladý pár holčičku nechal slavnostně pokřtít v novogotickém kobeřickém kostele Nanebevzetí Panny Marie, začala válka. Otec František dostal povolávací rozkaz a odjel bojovat jako německý voják. Z Hlučínska mělo podle odhadů historiků podobný osud dalších dvanáct tisíc mužů. Otce si Hildegarda pamatuje jen velmi málo. Viděla se s ním za svůj život vždy jen na pár dnů, když přijel do rodné vsi z fronty na dovolenku. V lednu 1945 František Hanzlík padl na východní frontě na území dnešního Lotyšska. Matka zůstala s dcerou sama a živila se jako švadlena. Společně na jaře 1945 zažily procházející válečnou frontu. Ukrývaly se ve sklepě sousedů a byly svědky ústupu německých vojsk, rodinných tragédií, náletů na vesnici, věznění zajatých německých vojáků i hrozby ze strany Sovětů. Po válce se vesnice navrátila do klidného života. Hildegarda po ukončení měšťanské školy nastoupila jako dělnice v Krnově a později přestoupila do továrny v Chuchelné. Poznala se se svým budoucím mužem Arnoštem Stříbným a v roce 1962 se za něj provdala. Měli společně tři dcery. Arnošt působil jako důlní elektrikář na několika dolech v Ostravě a Hildegarda se v 70. letech zapojila do dostavby Základní školy v Kobeřicích. O politiku se příliš nezajímala, byla v první řadě matkou. Děti s manželem vychovávali v katolické víře a všichni zpívali v kostelním sboru. V roce 2023 žila Hildegarda Stříbná v rodinném domě v Kobeřicích, který s pomocí celé rodiny s manželem postavili.
