Byla bych raději, kdyby se nevrátil
Ludmila Švandová se narodila 30. prosince 1935 v Boskovicích do rodiny Marie a Emericha Hrejsemnou, měla dva mladší sourozence Marii (1940) a Zdeňka (1941). Maminka byla sestrou pozdějšího Tomáše Kardinála Špidlíka, jezuity, odborníka na východní spiritualitu, který od roku 1946 působil v zahraničí. Tatínek Emerich byl v roce 1944 několik měsíců vězněný v Kounicových kolejích a v Breslau (Vratislav). Byla svědkem několika nebezpečných událostí spojených s koncem války v Boskovicích. V roce 1954 dokončila studium pedagogického gymnázia v Boskovicích a dostala umístěnku na Ostravsko, kde měli učitelé ve školách velmi špatné podmínky. Poznala tam svého budoucího manžela Karla Švandu, v roce 1956 se vzali a narodily se jim dvě děti Helena (1957) a Pavel (1959 – 1981). V období uvolnění politické situace navštívili manželé Švandovi v roce 1966 Tomáše Špidlíka v Itálii. Po okupaci Československa vojsky VS (Varšavská smlouva) musela jako ředitelka projít prověrkami, ale do KSČ (Komunistická strana Československa) nikdy nevstoupila. Při rekonstrukci rodinného domu v roce 1974 tragicky zahynul manžel Karel. O prázdninách roku 1981 její syn Pavel, nadaný student architektury, navštívil svého prastrýce Tomáše Špidlíka v Itálii. Po návratu zřejmě čelil nátlaku StB (Státní bezpečnost) a za dosud nevyjasněných okolností byl 10. října nalezený mrtvý na dně propasti Macocha. V roce 1984 se přestěhovala z Opavy i s dcerou do rodných Boskovic, kde žije dodnes (2023).