Josef Tichý

* 1932

  • „On studoval na faráře. Nedodělal to. Protože to zrušili, nebo ho vyhodili, víte, jak to bylo, s těmi duchovními. On vždy chtěl chodit do kostela. Když byl nástup, chtěl propustku do kostela na mši, někdy ji dostal, někdy ne. A teď jsme seděli na takových kládách v Bánské Bystrici, koukali jsme na pole a tam byl nějaký zemědělec, měl tam dvě krávy a vláčel pole. A on mu říkal: ,Domaňa, vy chodíte do toho kostela a já bych chtěl vědět, jak ten Bůh existuje. Jak mi dokážete, že existuje?‘ A Vláďa říkal: ,Heleďte, víte o tom, že se země točí?‘ ,No, vím.‘ ,A viděl jste to, jak se točí?‘ ,No neviděl.‘ ,A jak tomu věříte, že ta země se točí?‘ ,No kapacity, vědci. Na ty musím věřit, když to říkají, že se ta země točí.‘ ,No vidíte, teď těm kravám vysvětlete, že se země točí a já vám pak vysvětlím, že je ten Bůh.‘“

  • „Moje matka dělala v rostlinné výrobě v Soběsukách. Tenkrát byla sazba dvě koruny čtyřicet na hodinu a byl tam nějaký agronom Cipra a oni dostali nějakou špatnou práci a maminka tomu Ciprovi říkala: ,Hele, měli byste za odměnu něco přidat, tady to je samý prach.‘ A on jí řekl: ,Buďte ráda, že máte práci! Kdybychom tady pro vás neměli práci, tak bychom vás vystěhovali na Sibiř!‘“

  • „Můj otec se jmenoval František Tichý, byl zavřený v Bernau am Chiemsee v Alpách, byla to veliká věznice. Byly tam rašeliniště a oni je překopávali, vyváželi odtud pařezy a dělali z toho ornou půdu. Tak to tam nějak přežil. A 31. dubna se přibližovali Američani z Itálie, tak vždy oni udělali takovou partu asi deseti vězňů, dali jim pytel s jejich civilními šaty, oblékli se a šli domů. Tatínkovi to takhle udělali 30. dubna, ale to už byli Američani v Bavorsku, tak nejdřív chodili lesama a po polích, protože se báli jít po silnici, protože tam chodili esesáci a tyhle lidi stříleli. Nějak se to dozvěděli a došli do Alpetinku, tam byl nějaký Němec a: ,Pojďte ke mně, já vás tady nechám do rána, odpočinete si.‘ Tak oni tam šli a v tu ránu to zabrali Američani a tam byl jeden, co uměl anglicky a mluvil s nimi a oni říkali: ,Víte, u koho jste spali? Podívejte se, to je esesák.‘"

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.08.2021

    (audio)
    délka: 02:05:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Rodina byla perzekvována za nacistů i komunistů

Josef Tichý u PTP
Josef Tichý u PTP
zdroj: Archiv pamětníka

Josef Tichý se narodil 24. března 1932 v Bezděkově na velkostatek Františka a Emílie Tichých. Jeho otec byl pro držení ilegální cívky ,čerčilek’ v roce 1943 zatčen internován v nacistickém koncentračním táboře Bernau am Chiemsee a rodina měla zároveň na hospodářství uvalenou nucenou správu. Josef sám byl zatčen na jaře roku 1948 za to, že na stroji třikrát opsal protivolební leták. Po dvou měsících vazby jej propustili na svobodu. V témže roce zabavil režim Tichým veškerou zemědělskou techniku a Josefův otec byl nucen odevzdat hospodářství do správy státnímu statku. Dva roky na to jej zatkla Státní bezpečnost a František Tichý byl odsouzen k sedmi letům žaláře za sabotáž. Josef Tichý narukoval v roce 1952 k Pomocným technickým praporům. Mezitím došlo v rámci Akce – K („kulak“) k násilnému vysídlení zbytku jeho rodiny do rozbité vesnice Roztyly, kde tehdy nešla voda ani elektřina. Josef Tichý si našel místo v litoměřických mrazírnách, kde působil jako obchodní referent. V roce 1989 se v podniku stal mluvčím Občanského fóra, krátce na to i náměstkem ředitele. Během devadesátých let se rodina víceméně neúspěšně snažila o navrácení zabaveného majetku. S manželkou Jitkou žili v roce 2021 v Žalhosticích v Ústeckém kraji.