Odpouštět by se mělo, jen ne zapomínat
Josef Trpák se narodil 15. října 1935 v Pacově, kde jeho otec Jan Trpák podnikal ve výrobě jemného koženého zboží. V roce 1947 dokončil výstavbu vlastní továrny, kam se i následně se svojí sedmičlennou rodinou přestěhoval. Krom podnikání se politicky angažoval v Československé straně národně socialistní a také v Sokolu. V březnu 1949 jeho podnik zestátnili a výroba přešla pod národní podnik KOZAK. Otec pak musel nastoupit na místo pomocného dělníka u zedníků a později na práci do cihelny v nedalekém Hrádku. V červnu 1950 rodinu nuceně vystěhovali na statek do nedaleké osady Cetule a otce Jana Trpáka v říjnu poslali na práci do ostravských uhelných dolů. Po návratu v březnu 1951 začal pracovat jako zemědělský dělník na statku v Cetuli, kde ho v červnu 1951 ušlapal kůň. Po této tragické události se Josefových mladších sourozenců přechodně ujali příbuzní. S maminkou Emilií tak zůstal jen Josef a bratr Jiří. Díky pomoci pacovského kněze Ferdinanda Kondryse se v listopadu 1951 přestěhovali do bývalé farní budovy ve Zhoři. Josef Trpák kvůli svému třídnímu původu musel nastoupit do učení v oboru mědikovce do Pacovských strojíren. Po odsloužení vojenské služby ho navrhli na brigádu v uranových dolech na Příbramsku, kam za podmínky možnosti večerně studovat střední průmyslovou školu i odešel. Na dolech pracoval s odsouzenými politickými vězni z lágrů Bytíz a Vojna. Po skončení roční brigády přešel do ZVÚ v Hradci Králové, kde středoškolské vzdělání úspěšně zakončil a vrátil se do Pacova, kde si spolu se svojí manželkou pořídili družstevní byt a kde v roce 1964 nastoupil na místo v technologickém pracovišti. O deset let později ředitel podniku prosadil jmenování pamětníka vedoucím technické přípravy výroby, ale po dvou letech byl v komplexním hodnocení charakterizován, že má nepřátelský postoj k socialistickému zřízení a ze zaměstnání ho v roce 1976 propustili. S pokřiveným posudkem těžce sháněl pracovní uplatnění. Nakonec se uchytil v Sigmě Modřany, kde ho na jaře roku 1989 zvolili do předsednictva odborové organizace. V listopadu 1989 se už jako předseda této organizace účastnil generální stávky v Temelíně. Spolu s manželkou vychovali tři potomky, kteří kvůli kádrovému posudku pamětníka nemohli získat odpovídající vzdělání. V roce 2020 žil pan Josef Trpák v Pacově.