Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
Ten strach nás zbavil strachu
narodil sa 1. septembra 1933 pri Topoľčanoch ako tretie dieťa do nepobožnej židovskej rodiny
na jar 1942 sa dostali do koncentračného tábora Nováky, kde prežili do vypuknutia SNP
po potlačení povstania v horách prežili nemeckú streľbu, zahrabaní v kosodrevine pod Ďumbierom
ukrývali sa v kolibe, kde otec podľahol ochoreniu a nedožil sa oslobodenia
po návrate do Topoľčian bol členom Hašomeru Hacair, od leta 1948 strávil rok na internáte vďaka organizácii v Bratislave
vo februári 1949 sa v rámci mládežníckej aliji do Izraela dostal do kibucu Kfar Masaryk
na jar roku 1952 na prosby matky a sestier navštívil Československo, do Izraela sa už nikdy nevrátil
po absolvovaní povinnej vojenskej služby pracoval vo vydavateľstve Smena, dorobil si maturitu a vyštudoval žurnalistiku
aby nemusel vstúpiť do KSČ, angažoval sa v ROH a študoval na Ústave marxizmu-leninizmu
za vlády Vladimíra Mečiara odišiel spolu s vedením a redaktormi denníka Smena, ktorí opustili redakciu na protest proti odvolaniu šéfredaktora
o rok sa stal riaditeľom kancelárie Ústredného zväzu židovských náboženských obcí, v roku 2002 sa zaslúžil o podpísanie dohody s vládou SR o čiastočnom odškodnení židovských obetí holokauste v SR
Jozef Weiss zomrel 21. apríla 2024
r
Příbeh pamětníka v rámci projektu Príbehy 20. storočia (Andrea Kleine)