„Nad Zlínem přelétala z jihu letadla na polskou pánev. Vždycky to hlásili zvoněním, pak houkáním a pak velkým poplachem. Tou dobou už jsem vždy vyběhla s dětmi do lesa. Bydleli jsme sice na náměstí, ale měli jsme to do lesa blízko. Na jednoho chlapce jsem křičela: ‚Utíkej, utíkej!‘ a druhého jsem nesla na zádech. V den velkého bombardování to vypadalo, že nebude, takže jsme se vrátili domů, ale ono bylo. Schovali jsme se ve sklepě, celý dům se otřásal a bylo to dost nepříjemné. Zasáhlo to i gumárnu a my jsme ze čtvrtého patra na náměstí na tu továrnu viděli. Celý týden se valil černý dým a moje děti, které o válce nevěděly vůbec nic, říkaly jen: ‚Vždyť už tam málo přikládají...‘“
„Doma jsem to nějak zvládala, horší byly návštěvy na gestapu. Dveře mi tam otevíral chlap známý tím, že mlátil vězně. Když se zabouchly dveře, člověk měl pocit, že je v pasti. Nemohla jsem ho navštěvovat, ale mohla jsem mu psát, celé ty čtyři měsíce jsem ho neviděla. Pak mi jednou gestapák řekl, ať už mě nenapadne mu psát, protože kdo má prý po mně číst ty dlouhé dopisy. Udělali si to jednoduché. Manžel mohl posílat jen korespondenční lístky: ‚Mám se dobře.‘ To je všechno.“
„Můj syn vždycky naříkal, že musí zase malovat obrázek ‚ať žije ten a ten‘, že už neví, co malovat. Tak jsem mu vždycky říkala: ‚Víš co, namaluj Hradčany, nad tím obláčky a třeba někde dole na Vltavě lodičky. A pak jen někam do koutku napiš: ‚Ať žije...‘“
Linda Wichterlová se narodila 18. srpna 1917 v Prostějově jako Linda Zahradníková. Její rodina pěstovala takřka na profesionální úrovni řadu zálib - ochotnické divadlo, tenis a zimní sporty. V létě jezdili na letní sídlo do Stražiska, kde Linda Wichterlová tráví léto dodnes. Zde se také seznámila se svým manželem, významným chemikem a vynálezcem Otto Wichterlem. Po svatbě v roce 1938 přišla válka, během níž žili ve Zlíně, kde Otto Wichterle pracoval ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa. Po válce se přestěhovali do Prahy, kde pamětnice dokončila studium stomatologie ve speciálním zkráceném režimu kvůli tehdejšímu nedostatku zubařů. Od roku 1961 spolupracovala s manželem na vývoji kontaktních čoček poté, co kvůli nedostatku financí přesunul výzkum do domácího prostředí. V roce 1968 manželé Wichterlovi podepsali manifest Dva tisíce slov. Dnes Linda Wichterlová žila střídavě v Praze a ve Stražisku. Zemřela 24. listopadu roku 2023.
