Po vzoru otce hájil v roce 1968 odbory, pak jej označili za nepřítele KSČ
Stanislav Wieser se narodil 22. července 1940 v Kutné Hoře. Dětství a válku prožíval v Červeném Kostelci. Tam jeho otec jako ředitel školy zakázal vysílat projev Emanuela Moravce, kvůli čemuž ho vyšetřovalo gestapo. Wieserovi poslouchali vysílání z Londýna, na konci války se zapojili do odboje a povstání. Po roce 1945 se přestěhovali do Trutnova, kde otec dělal národního správce a aktivně působil v sociální demokracii. Kvůli jejímu sloučení s KSČ v roce 1948 vstoupil do strany, z pozice ředitele jej později sesadili, protože nebyl aktivním komunistou. Stanislav Wieser vystudoval Fakultu stavební ČVUT a nastoupil v Karlových Varech v podniku Pozemní stavby. Během pražského jara se angažoval v ROH, podepsal například rezoluci proti vojenskému cvičení jednotek sovětské armády na území ČSSR a vystupoval proti vedoucí úloze KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy jej v rámci prověrek označili za politicky nespolehlivého a za nepřítele KSČ i SSSR. V armádě jej degradovali na vojína, později v roce 1991 jej rehabilitovali. Pracoval jako učitel nebo pro správu CHKO Slavkovský les, přispíval do turistických a cestopisných časopisů, věnoval se fotografii. V roce 2023 žil v Karlových Varech.