Popsat pochod smrti je nemožné
Lékař, epidemiolog a vědec profesor Ervín Adam se narodil 7. listopadu 1922 jako Ervín Adlerstein v židovské rodině v Rachově na Podkarpatské Rusi. Po rozbití Československa v roce 1939 se stal maďarským občanem, studoval na gymnáziu v Chustu, kde také v roce 1941 odmaturoval. Téhož roku zatkli maďarští četníci z ne zcela jasných důvodů Ervínovy rodiče, advokáta Móra a jeho ženu Karolinu Alici Adlersteinovy. Byli deportováni do Kamence Podolského, kde je v srpnu 1941 spolu více než 23 tisíci Židy zavraždili příslušníci jednotek Einsatzgruppen SS. Ervín a jeho sestra Edita utekli během zatýkání z domova a ukryli se ve sklepě u dědečka. Po necelém roce usoudili, že jim jako maďarským občanům nehrozí bezprostřední nebezpečí, opustili skrýš a Ervín dokonce nastoupil na právnickou fakultu v Debrecínu. Když však v březnu 1944 ovládli Maďarsko nacisté, dostal se spolu se sestrou a dědečkem do ghetta Mátészalka, odkud ho zhruba po týdnu deportovali do Osvětimi. Prošel selekcí, vytetovali mu číslo A4037 a byl nasazen na otrockou práci do tábora Auschwitz III. – Monowitz-Buna. V lednu 1945 nacisté tábor evakuovali a Ervína spolu s ostatními poslali pochodem smrti do dalších lágrů: přes Buchenwald se dostal do Bisingenu a Dachau, odkud měl putovat dál ve vězeňském vlaku, který koncem dubna 1945 osvobodila americká armáda. Vrátil se pak domů, kde se setkal se sestrou a nečetnými dalšími příbuznými, kteří přežili „konečné řešení židovské otázky“. Podkarpatská Rus tehdy připadla Sovětskému svazu – i proto odešel Ervín Adlerstein do Prahy, kde si změnil německy znějící příjmení na Adam a vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově. Nebyl komunista a po únoru 1948 jen šťastnou shodou okolností prošel prověrkami. Jako student si přivydělával na patologii, kam v červnu 1950 přivezli tělo Milady Horákové. V roce 1953 se oženil s lékařkou Vlastou Pánkovou. Manželé Adamovi se po studiích začali zabývat dětskou obrnou, pracovali v nemocnici na Bulovce. Vymysleli koncepci léčby a vedli rozsáhlé očkování po celém Československu. V roce 1960 musel Ervín Adam z politických důvodů opustit zaměstnání. Pracoval pak ve Výzkumném ústavu imunologickém, založil klinicko-epidemiologické oddělení, kde zkoumal účinnost a bezpečnost biologických preparátů. Po okupaci Československa v srpnu 1968 odešli manželé Adamovi s dcerami Karolínou a Alicí do exilu, především s ohledem na budoucnost svých dětí. Odjeli do Vídně a po debatách s příbuznými v Izraeli se v roce 1969 rozhodli pro cestu do Kanady a poté do Spojených států. V USA udělal Ervín Adam s pomocí své ženy výraznou kariéru, mimo jiné se zapojil do výzkumu rakoviny děložního čípku a přispěl k vyvinutí vakcíny proti této chorobě. Po pádu komunistického režimu se vracíval do Prahy. Společně se svou ženou založil Nadační fond Vlasty a Ervína Adamových, jehož prostřednictvím finančně podporovali studenty medicíny na UK. V době natáčení žil se svou mladší dcerou Alicí v Houstonu. Ervín Adam zemřel 21. března 2024.