Svobodnou mysl nelze zotročit
Eva Adorian, rozená Ehrlichová, se narodila v Praze v roce 1926 do dobře situované židovské rodiny. Měla starší sestru. Byla členkou židovského hnutí El Al a angažovala se ve spolku Společná ruka, který pomáhal Židům zvládnout krizové situace při transportech. V roce 1942 rodina musela nastoupit do transportu do terezínského ghetta, kde pamětnice zůstala s maminkou. V Terezíně ji učila kreslit malířka Friedl Dicker-Brandeisová, pamatuje na pověstnou návštěvu Červeného kříže i na transporty německých Židů, kterým nacisté namluvili, že jedou do lázní. Pamětnice prodělala tyfus. V roce 1944 čekal Evu Adorian a její matku transport do Osvětimi, kde při selekci nemocné mamince svou duchapřítomností zachránila život. Poté byly převezeny na práci do továrny na letecké součástky do Freibergu. Před postupující východní frontou nacisté vězně deportovali na jaře roku 1945 do Mauthausenu, kde pamětnice pomáhala lékařům pečujícím o přeživší vězně ještě po osvobození lágru. Po válce odmaturovala. Vysokou školu nedokončila, protože emigrovala s maminkou do Izraele, kde žije dodnes.