Gestapáci, na rozdíl od estébáků, nevynucovali od lidí přiznání na základě vykonstruovaných procesů
Ignác Bilík se narodil 31. července 1920 v Boršicích u Buchlovic na Uherskohradišťsku. Ve Svatém Janu pod Skalou vystudoval učitelství pro základních školy. Jako člen Obrany národa byl v roce 1941 zatčen gestapem a odsouzen na šest let za velezradu. Prošel několika německými kriminály, odkud byl v roce 1945 propuštěn na svobodu. Za ukrývání a pomáhání k útěku hledaným osobám byl v roce 1951 zatčen komunisty, vyslýchán v Uherském Hradišti, kde strávil rok ve vazbě, a za velezradu byl odsouzen ke dvanáctiletému žaláři. Prošel věznicemi Mírov a Leopoldov, kde seděl s Gustavem Husákem a Richardem Slánským. Poté následovaly uranové doly na Jáchymovsku - Rovnost, Prokop a Vykmanov. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Jako vystudovaný učitel se ke své původní profesi nikdy nevrátil a živil se jako zedník. Ignác Bilík zemřel v roce 2015.