MUDr. Jiří Blecha

* 1940

  • „Když jsem se vracel naposledy z toho Kuvajtu, protože my jsme tam byli celkem třikrát během roku, takže při tom posledním návratu, kdy jsem už se vracel sám, tak jsem se vracel přes Itálii. Vystoupil jsem v Římě, kde jsem se setkal s tím bráchou. Vím, že jsme večer byli na jednom z těch římských pahorků a dívali jsme se na město. A on říkal: ‚Ty bys nechtěl zdrhnout?‘ A já jsem říkal: ‚Člověče, já nevím, jestli bych to vydržel. Prostě nevím, jestli bych vydržel nebýt bez toho Česka.‘ Takže mě to nikdy nenapadlo.“

  • „Jednou jsem se jel takhle dívat na tu letovou plochu a zdálo se mně, že už nelítají. Tak jsem jel po takovým, co odtahovali letadla do hangáru. A najednou v posledním okamžiku jsem uviděl, že jedu proti letadlu, které bylo přidělané samozřejmě za ten náklaďáček, kterým se to odtahovalo. A vletěl jsem do přívěsné nádrže na křídle. Srazilo mě to z toho pionýra a já jsem měl pocit, že strašně krvácím. A pak jsem k té krvi přivoněl a zjistil jsem, že to je ta pohonná hmota, které se říkalo elerix. Naštěstí se mně nic nestalo. Tomu letadlu jsem prorazil kolenem tu přívěsnou nádrž. Celá záležitost skončila tak, že si mě povolal velitel toho pluku, který tam byl tehdy na tom letišti. A když jsem tam k němu přišel, tak mně povídal: ‚Tak jsem slyšel, doktore, že nám chceš zrušit bojovou techniku. Ale nic si z toho nedělej, my jsme měli kraksnu a zůstala z toho jen ta přívěsná nádrž.‘“

  • „Chodil jsem v Praze do francouzské školky a měli jsme vychovatelku, tuším, že to byla Francouzka. Měla na sobě takové sametové šaty jednou a ke konci války šla otevřít okno a najednou se ozvala rána a učitelka spadla dovnitř do místnosti mrtvá. Tak to je jedna z těch vzpomínek na válku. Pak se pamatuji, jak jsem byl u svých příbuzných na Vinohradech. To bylo zřejmě ke konci, na začátku pětačtyřicátého roku. Bylo velké bombardování na Prahu. A maminka pro mě přijela s dětským kočárkem a vezla mě domů do Plaveckého ulice, což je u železného mostu v Praze, na tom kočárku. A mezitím byla Praha bombardována. Všude byly ohně a bylo to velice nepříjemný a hrozně rychle jsme jeli, nebo já v tom kočárku, dolů domů.“

  • „Dědeček se později stal ve Lvově profesorem patologie, mikrobiologie a hygieny. Za první světové války, když byla veliká epidemie cholery a Lvov byl obléhán, tak tam samozřejmě pracoval a dostal od císaře pána Řád Františka Josefa. Byl zdravotním radou a v tom Lvově se narodila moje matka. Dědeček později po konci války se samozřejmě odstěhoval do Čech, do Brna, kde se stal prvním děkanem lékařské fakulty, dnešní Masarykovy univerzity. A v následujícím roce i rektorem. Potom mu byl svěřen velký úkol, a to vybudovat Státní zdravotní ústav v Praze, což také udělal. A ten ústav se dneska jmenuje Ústav sér a očkovacích látek. Pamětníci tvrdí, že dědeček zajistil zaměstnancům mimořádně dobré platy. Bohužel tuberkulóza pokračovala a dědeček na ni nakonec umřel v roce 1928.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 10.05.2022

    (audio)
    délka: 02:05:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Válka v dětských vzpomínkách. Zastřelená učitelka, Němci věšení na kandelábry

Fotografie při natáčení.
Fotografie při natáčení.
zdroj: foto ve studiu

Jiří Blecha se narodil 20. července 1940 v Praze. Pochází z lékařské rodiny. Jeho dědečkem byl věhlasný patologický anatom a bakteriolog prof. MUDr. Pavel Kučera, který za první světové války působil jako vrchní štábní lékař v Haliči a úspěšně bojoval proti epidemii cholery ve Lvově. Rodiče MUDr. Dagmar Kučerová-Blechová a MUDr. Jiří Blecha působili v Praze na dětské klinice u prof. MUDr. Josefa Švejcara a později stáli u zrodu pediatrické kliniky v Hradci Králové. Jiří má bratra Ondřeje (nar. 1943). Po absolvování gymnázia vystudoval pamětník lékařskou fakultu a rozhodl se pro specializaci chirurgie. Studium ukončil v roce 1963. Po roční vojenské službě pracoval na chirurgickém oddělení nemocnice v Pardubicích. V roce 1968 zasáhla rodinu Ondřejova emigrace do Švýcarska. Pamětník se potom věnoval na Kardiochirurgické klinice FN Hradec Králové s prof. MUDr. Jaroslavem Procházkou operacím na otevřeném srdci v mimotělním oběhu. Čtyřikrát byli spolu v Kuvajtu, kde operace prováděli s tamními lékaři. V roce 1976 nastoupil MUDr. Jiří Blecha jako primář chirurgického oddělení nemocnice v Trutnově. Pracoval do svých osmdesátých narozenin. S první manželkou, učitelkou Marií Blechovou, má syna Jiřího Blechu a dceru Barboru Cermanovou. Těší se ze čtyř vnoučat: Michaely, Ady, Františka a Elišky. V roce 2022 žil MUDr. Jiří Blecha se svou druhou manželkou MUDr. Alenou Fuxovou v Trutnově.