Láska mezi partyzánskými bunkry
Věroslava Bojková, dívčím příjmením Jurajdová, se narodila 26. června 1926 v Bohutíně na Šumpersku. Za druhé světové války, v roce 1942, povolali jejího bratra Mnislava do Todtovy organizace a poslali ho na práce na Ukrajinu. Během jediné krátké dovolené si domů pozval kamarády, mezi nimi i Václava Bojka. A právě tehdy se Věroslava Jurajdová s Václavem Bojkem seznámila. Václav pak za ní pravidelně docházel ze sedm kilometrů vzdáleného Rovenska. V této obci bydlel a také působil v místní protinacistické ilegální skupině, patřící do organizace Národní sdružení československých vlastenců. V dubnu 1944 přišlo Václava Bojka zatknout gestapo. Uprchl oknem, přidal se k partyzánům a až do konce války se ukrýval v lesích. Svou milou ale dál tajně vídal. Pamětnice totiž partyzánům předávala zprávy, nosila jim jídlo a spravovala oblečení. V jednom z posledních válečných střetů o elektrickou spínací stanici v Ráječku Václav Bojko málem přišel o život. Chyběly milimetry a střepina granátu mu prořízla srdce. Naštěstí přežil a v roce 1946 měla Věroslava s Václavem svatební obřad. V roce 1948 se jim narodila dcera Věra a o tři roky později dcera Miroslava. Měsíc před padesátým výročím svatby v roce 1996 Václav Bojko zemřel. V roce 2017 jeho manželka Věroslava Bojková žila stále v Bohutíně.