V nesvobodném světě jsem žil celý život jako svobodný člověk
Eugen Brikcius se narodil 30. srpna 1942 v Praze. Po gymnáziu nebyl kvůli špatnému kádrovému posudku přijat na vysokou školu. Soukromě se vzdělával ve filozofii, v jazycích, psal poezii a zajímal se o kulturní dění. Koncem 60. let začal v Praze pořádat happeningy. Zorganizoval například průvod lidí, z nichž každý nesl bochník chleba. Státní bezpečnost v jeho nápadech viděla provokace a výtržnosti a hledala cesty, jak mu v nich zabránit. V roce 1967 stál za pořádáním happeningu před soudem, ale byl zproštěn obžaloby, protože soudní znalci jeho akci označili za umění. V roce 1973 byl odsouzen na osm měsíců vězení za to, že v opilosti zpíval písničky, které soud považoval za hanobení Sovětského svazu, což byl za socialismu trestný čin. Pracoval v Galerii Václava Špály a poté střídal různé dělnické profese. Živil se rovněž jako překladatel. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Neustálý tlak StB ho v roce 1980 přiměl k vystěhování do Rakouska, kde pracoval v organizaci pomáhající emigrantům. Vystudoval filozofii na univerzitě v Londýně. Je autorem řady básní, esejí a výtvarných děl, publikoval v různých jazycích včetně latiny. Od roku 1989 žije střídavě v Rakousku a v Česku.