Oldřich Chadima

„Na těch vesnicích to není vždycky takový průbojný, jak je třeba Praha nebo ty větší města, ale sledovalo se to hodně, těšili jsme se. Byly takový plakáty, ty se vyvěšovaly ve prospěch Havla, a o těch disidentech a tak se tady moc nevědělo.“

„Jelikož naši museli v té době hodně šetřit, aby si našetřili na splácení dluhu, tak náš život, nechci říct, že jsme neměli co jíst, ale bylo docela chudo a nebylo na nějaké rozhazování peněz nebo na takové nákupy, které se v dnešní době běžně provádějí. Jedlo se střídmě, já jsem vyrostl na mléku, měli jsme dvě kravičky, se kterými naši obdělávali pole. Jezdili až k Dolnímu Újezdu, hektar a něco měli vlastního, to patřilo k té chalupě, a ostatní měli v nájmu od kteréhosi sedláka a za to museli taky ročně splácet určité peníze, za pronájem toho pole. Pracovali jsme všichni v rodině, naši jezdili na to políčko a brávali mě s sebou. Potom, jak jsem trochu povyrostl, tak jsem se musel starat o ty drobné domácí práce.“