Filozofii jsme nedělali jako zaměstnání, ale jako doopravdickou věc
Ivan Chvatík se narodil v Olomouci 15. září 1941. Vystudoval jadernou fyziku na ČVUT v Praze. Po krátkém působení v oddělení logiky podniku Aritma pracoval jako vedoucí technického oddělení výpočetního střediska Továren strojírenské techniky v Praze (1967–1989). Staral se o provoz švédského počítače Datasaab. Paralelně se věnoval filozofii. Od podzimu 1968 navštěvoval Patočkovy přednášky na Filozofické fakultě UK a o rok později se stal jeho externím aspirantem. Po Patočkově nuceném odchodu z fakulty v roce 1972 organizoval bytové semináře u Patočky doma, jakož i jeho přednáškový cyklus Péče o duši, posléze vydaný pod názvem Platón a Evropa. Po Patočkově smrti v březnu 1977 s přáteli zachránili jeho literární pozůstalost a průběžně ji samizdatově vydávali (27 svazků, dnes označovaných jako Archivní soubor prací Jana Patočky). V 80. letech zajišťoval překlady i exilové vydávání Patočkových děl, byl aktivním účastníkem a organizátorem bytových filozofických seminářů a věnoval se překladu díla Martina Heideggera. Hned po revoluci spolu s Pavlem Koubou založil Archiv Jana Patočky. V 90. letech se zapojil do zakládání Středoevropské univerzity v Praze. Pokračuje ve vydávání Patočkových Sebraných spisů, jejichž koncepce částečně navázala na Archivní soubor, a stará se o Patočkův odkaz. Za svou činnost byl oceněn Univerzitou Karlovou, Akademií věd ČR a Nadací Vize 97. V roce 2021 nadále působil na pozici zástupce vedoucího Archivu Jana Patočky.