Bridget Cooper

* 1956

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „A pak nám vždycky vyprávěl, a všichni ten příběh známe, že na konci války utekl z pracovní skupiny. A on a ještě jeden muž, jak šli, nevím, jestli do pracovního tábora, nebo z něj, tak prostě odešli do lesa. Naštěstí je nikdo neviděl. A to bylo na konci války, ke konci války. A on prostě říkal, že se dostali přes hory, přes hranice, do Čech. A když se dostali do Čech, tak jim hodně pomohl český odboj. Můj nejstarší bratr si myslí, že říkal, že vlastně bojoval s českým odbojem, ale myslím, že mi to nikdy neřekl. Takže si tím nejsme úplně jistí. Ale pak nám říkal, že ho český odboj v podstatě schovával v lese, v horách, a že každou noc sestupovali, ti vězni, to bylo několik válečných zajatců, kteří utekli, sestupovali do vesnice a tam je krmili. A všichni seděli u stolu, uprostřed stolu byl velký hrnec. A všichni měli lžíci a všichni si namáčeli lžíce do hodně velké pánve. Tento příběh nám vyprávěl mnohokrát. To byl velký příběh, který nám vždycky vyprávěl. A říkal, že někteří Češi dávali pozor na Němce, nebo je dokonce odlákali na druhý konec vesnice, aby mohli přijít dolů a dát si něco k jídlu a někdy se i umýt.“ Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)

  • „Tady je kovář Ferdinand Stejskal a jeho žena Marie, tady je můj otec a myslím, že tihle dva jsou Ferdinandovi synové. A tady jedna ze sester Svobodových. Tady je nejstarší sestra, ta se otáčí. Jejich jména a Ferdinandova jména byla na pohlednici, kterou jsem našla v tátových dokumentech. Tito další lidé jsou vojáci, předpokládám. Doufám, že když to dám na internet, až se vrátím domů, tak bychom mohli s trochou štěstí najít někoho dalšího.“ Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 22.06.2023

    (audio)
    délka: 01:51:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Češi hlídali válečné zajatce, krmili je a ukrývali v době, kdy to bylo velmi nebezpečné

Bridget Cooper, 2023
Bridget Cooper, 2023
zdroj: Post Bellum

Bridget Cooperová se narodila 7. listopadu 1956 v Jižním Yorkshiru, kam se její otec James Carle, pocházející z Aberdeenu ve Skotsku, přestěhoval po druhé světové válce. Zde se seznámil s ošetřovatelkou Kathleen, oženil se a měl šest dětí. Bridgetin otec se narodil 23. března 1922. Když se svět připravoval na druhou světovou válku, bylo Jamesovi pouhých šestnáct let, takže lhal o svém věku, aby mohl v roce 1939 vstoupit do armády. Byl vycvičen v pluku Gordon Highlanders v Severním Aberdeenu. Jakmile vypukla válka, byli Gordon Highlanders jako jedni z prvních vysláni v září 1939 do Francie bojovat proti nacistickému Německu. Byl zajat nacisty 12. června 1940 v Saint Valerie, tedy deset měsíců po začátku války. Váleční zajatci pochodovali přes Francii, Belgii a Holandsko do Německa, kdy byl James Carle internován v táboře Lamsdorf (Stalag VIII B) a byl posílán do různých táborů nucených prací v okolí. Někdy v roce 1944 se mu podařilo s dalším vězněm uprchnout a přešli přes pohraniční hory do českého Orlickoústecka. Dostal se do obce Letohrad-Orlice, kde se o něj spolu s dalšími 15 válečnými zajatci různých národností až do konce války staral český odboj. Bridgetina rodina měla o osudu svého otce v posledních měsících druhé světové války jen rámcovou představu na základě jeho vyprávění a v prosinci roku 1999 James Carle zemřel. Až v roce 2020, po smrti jejich matky, našla Bridget krabici s dokumenty. Jedním z nich byla pohlednice Lamsdorfu se třemi českými jmény napsanými rukou jejího otce. S pomocí několika českých historiků se jí v červnu 2023 podařilo navštívit obec Letohrad-Orlice, kde se setkala s příbuznými místních obyvatel, kteří pomohli přežít těmto válečným zajatcům, včetně jejího otce. Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)