V zahraničí nám lidé po představení říkali, že nás obdivují – že žijeme v marastu, a přitom dokážeme rozdávat takovou radost
Věra Domincová, dlouholetá sólová zpěvačka a krátce i tanečnice uherskohradišťského souboru Hradišťan, přišla na svět 16. června 1935 jako Věra Mayerhöferová. Od roku 1946, kdy si rodina změnila jméno, žila jako Milevská. Vyrůstala v Uherském Hradišti a od mládí se věnovala sportu. Jako dorostenka absolvovala roku 1948 XI. všesokolský slet v Praze, docházela do veslařského klubu v Uherském Hradišti a krátce také po válce skautovala. Odmala se u ní projevovalo muzikální nadání a cit pro umělecký přednes. Roku 1952 přišla poprvé do Hradišťanu a naplno působila jako zpěvačka až do devadesátých let. Se souborem absolvovala bezpočet zahraničních zájezdů po Evropě i Asii. Po nezdařeném pokusu o emigraci roku 1961 dostala ale na několik let stopku. Podobně jako spojila celý život se slováckým folklorem, držela se také po celý život jedné profese – v Uherském Hradišti dlouhá desetiletí vedla zubní laboratoř. Hlas Věry Domincové je zaznamenán na řadě nahrávek s Hradišťanem i s jinými uskupeními. Její sólová deska Hradišťu, Hradišťu z roku 1989 se dočkala roku 2002 reedice jako CD. Roku 1990 o ní v tehdejší Československé televizi vznikl medailon Zpívá Věra Domincová. Za svou „hymnu“ považuje pamětnice píseň Okolo Hradišťa a jako jednu z nejoblíbenějších skladeb jmenuje píseň Hořela linda, linduška. Za dobu svého působení v Hradišťanu získala pamětnice několik ocenění – roku 2005 ji vyznamenalo město Uherské Hradiště a o pět let později se stala laureátkou mezinárního folklorního festivalu ve Strážnici. Naposledy veřejně vystoupila v dubnu roku 2022 u příležitosti připomínky nedožitých stých narozenin primáše Hradišťanu J. V. Staňka. Roku 2022 žila v Uherském Hradišti.