Pavel Dostál

* 1949

  • „Bylo to 3. dubna. U bráchy jsme na rodným baráku sázeli brambory, byla tam žena i s dětma. Pavlínka měla šest let a Tomášek necelé čtyři a šli dřív domů. Já jsem to tam ještě dodělával, v dubnu se stmívá někdy kolem osmé hodiny. Tak šli domů. Jak jsme to dodělali, tak jsem přišel dom. Nemohl jsem odemčít, říkám, co se děje? Pak se mně to podařilo a našel jsem je hned za vchodem. Všechno přeházené v obýváku, doblitý záchod, protože on tam vypil nějaké kořalky, co byly v baru. Ten Tomášek s tou Věrou, ti byli na místě ubití kladivem a Pavlínka, ta zemřela až šestého, až za tři dny. Takže ji udržovali, no, nepodařilo se.“

  • „Já jsem ho vlastně viděl v Olomouci na té vyšetřovačce. Kdyby se mně dostal do ruky, tak jsem ho tam asi uškrtil, v té chodbě nějak matně. Oni měli hlad, on šel po jídle. Když šel po jídle, tak ale neměl vraždit. Tak to vybral tady, všechny klíče od všech dveří potom sebral, pozamykal, já nevím co, hodinky, vybrakoval všecko.“

  • „My jsme tehdy, to bylo někdy zjara, dělali na školní zahrádce. Tehdy byly ty mičurinské školky, jak to bylo, učili nás, jak se po vzoru Mičurina pěstuje zelenina a stromky. Tak jsme byli na té zahradě, teď přijel tatraplan, protože ten náš řídící byl komunista a předseda strany v Břuchotíně. Tak ho naložili, dva tatraplany, hlídala nás jeho manželka. Pak zas přijeli, a jak jsem přišel ze školy domů, tak máma říká: ‚Tatu odvezli.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Břuchotín, 31.07.2021

    (audio)
    délka: 01:44:39
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Snil jsem o budoucnosti, a během chvilky to bylo všechno pryč

Pavel Dostál v roce 1988
Pavel Dostál v roce 1988
zdroj: Archiv pamětníka

Pavel Dostál se narodil 10. června 1949 do zemědělské rodiny jako šesté dítě Marii a Stanislavovi Dostálovým. Po zabavení strojů a násilné kolektivizaci byl otec Stanislav v roce 1959 odsouzen za pobuřování ke dvěma a půl letům odnětí svobody. Po návratu na amnestii tragicky zahynul posledního dne roku 1961. Pavel Dostál se vyučil opravářem zemědělských strojů a celý život pracoval v JZD Křelov-Břuchotín na Olomoucku. Po ukončení základní vojenské služby se v roce 1972 oženil s Věrou Vaňkovou a narodily se jim dvě děti, dcera Pavlína (1974) a syn Tomáš (1977). V dubnu 1981 se jeho život od základů změnil. Jeho žena Věra při návratu z pole vyrušila v jejich domě zběhlého sovětského vojáka, který u nich kradl a obě malé děti i ji brutálně zavraždil. Vrah Jurij Nikolajevič Kononov byl později v Sovětském svazu odsouzen a pravděpodobně popraven. Případ hned od začátku převzala sovětská armáda a ve spolupráci s naší StB se ho snažila zamlčet. Pavel Dostál nejtěžší chvíle v životě překonal díky rodině, kamarádům a práci. V roce 1986 se podruhé oženil, s Věrou Kolínskou, společně vychovávali jejího syna Iva (1981) a narodili se jim další dva synové: Jan (1988) a Petr (1990). Sametovou revoluci sledoval pouze v televizi, protože byl po operaci kýly. Později společně se sourozenci zařídil otcovu rehabilitaci. Rád cestuje po světě, stará se o dům a hospodaří. V roce 2021 žil se svou ženou v rodinném domku v Křelově-Břuchotíně.