Ladislav Drahorád

* 1931

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „Dny po osvobození byli v kasárnách vojáci Rudé armády. Vozili nás na koních. Lítali jsme tam okolo. Já jsem si dokonce prohlížel popraviště, tam jsem se dostal. Rozstřílené kůly, byly tam dva rozstřílené kůly. A dále tam bylo ještě… Hrabali jsme v písku a sbírali jsme deformované kulky, střely. My jako pitomí kluci jsme s tím obchodovali, vyměňovali jsme to za blbosti.“

  • „Vzpomínám na události kolem poprav občanů Ležáků. Ten den jsme slyšeli za tratí opakované, časté střelby, a dokonce i večer se ještě střílelo, až do noci nějak. Vozili tam lidi z Ležáků a popravovali a odváželi je spálit do krematoria. Podle občanů, kteří bydleli vedle toho našeho pole, tak ti říkali, že Němci popraviště osvětlovali auty, aby mohli pokračovat a lidi z Ležáků popravovat. Taky jsem se ještě později dozvěděl od dcery pana Pikla – její otec měl pohřební službu. Jeho šofér vozil popravené lidi do krematoria a zpátky. Dcera mi říkala, že seděl řidič, vedle seděl voják s flintou. On musel zacouvat, naložili popravené, odvezli je a v krematoriu je zase vyndali. On se nesměl vůbec hnout z místa řidiče. Tohle jsem se dozvěděl až po válce.“

  • „Jak jsme se tam [v blízkosti Zámečku] jednou koupali, tak jsme viděli, že tam nastoupila četa vojáků. My jako kluci, jak jsme viděli vojáky, hned jsme běželi k plotu, hlavu mezi tyčky. Byla tam řada vojáků s puškami. V té době jsem viděl, že tam takovým průchodem vedli spoutaného bělovlasého staršího pána, měl zavázané oči, ruce spoutané vzadu, vedli ho tam ke stráni a přivazovali ho ke kůlu. Jako kluci jsme na to koukali. Jenže potom, co ho přivázali ke kůlu, přišel strážný a vyhnal nás do nedalekého lesíka, vyhnal nás.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Železná Ruda, 21.10.2024

    (audio)
    délka: 01:48:33
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Němečtí okupanti vybudovali popraviště za plotem obory, na stráni s akáty

Ladislav Drahorád při natáčení, 2024
Ladislav Drahorád při natáčení, 2024
zdroj: Post Bellum

Ladislav Drahorád se narodil 20. května 1931 Františce a Josefu Drahorádovým v Pardubicích. Rodina bydlela na pardubickém předměstí zvaném Familie. Odmala se pohyboval v bezprostřední blízkosti tzv. Zámečku, který po okupaci ČSR v roce 1939 obsadila Schutzpolizei. Zřídili si zde kasárna a cvičnou střelnici. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 se ze cvičné střelnice stalo popraviště. Ladislav Drahorád jako třináctiletý viděl, jak na Zámeček vozí odsouzené a jak je tam popravují. Po osvobození Pardubic Rudou armádou kasárna několikrát navštívil. Po absolvování učiliště v Telegrafii v roce 1949 nastoupil na průmyslovku, odkud přešel na Státní kurz pro přípravu pracujících na vysoké školy, kde si během jednoho roku udělal maturitu. Poté nastoupil na ČVUT. Na vysoké škole se přidal k armádě a přestoupil na vojenskou akademii v Brně. Po promoci v roce 1954 až do odchodu do důchodu v roce 1989 pracoval ve Výzkumném ústavu tankové techniky v Doksech. V roce 1970 neprošel politickými prověrkami a byl vyškrtnut z Komunistické strany Československa (KSČ). V armádě mohl zůstat, ovšem bez možnosti jakéhokoli kariérního postupu. V roce 2024 žil u svého syna v Železné Rudě.