Až do tý války bylo všechno pěkný
František Dvořák se narodil 20. května 1932. Dětství a dospívání prožil v Příčovech u Sedlčan, vesnici, která se během druhé světové války stala součástí vojenského výcvikového prostoru zbraní SS. O jeho zřízení, ojedinělého v rámci celé tehdejší Velkoněmecké říše i všech nacisty obsazených zemí, bylo rozhodnuto už na počátku války. V první fázi němečtí okupanti zabrali oblast Benešovska, v následující Sedlčansko. Vystěhovat se musela většina původních českých obyvatel a zůstala pouze hrstka těch, které nacisté potřebovali na práci. Z tohoto důvodu nemusela svůj domov opustit i Františkova rodina, jeho maminka pak pracovala jako zemědělská dělnice na statku, tzv. SS-Hofu, který sloužil k obživě německých vojáků. Františkův otec byl dělníkem v lomu, odkud putoval stavební kámen na stavbu vojenských objektů, ale také pracovních a koncentračních táborů. Ty byly určené především pro válečné zajatce a odpůrce nacistů, ale i pro trestané vojáky wehrmachtu a příslušníky jednotek SS. František Dvořák vzpomíná, jak probíhalo nucené soužití s německými vojáky i na jejich překotný odchod na konci války a příjezd Rudé armády. Po válce se vyučil zedníkem a v oboru pracoval celý život. Během vojny, kterou strávil na Slovensku, se seznámil se svou životní partnerkou, se kterou vychoval dvě dcery. František Dvořák zemřel na konci roku 2022.