Měl zdědit pivovar. Místo toho vykládal vagony a viděl, jak jeho majetek chátrá
Vladimír Fassmann se narodil 17. září 1923 v Rožnově pod Radhoštěm. Je synem Hedy Málkové a Vladimíra Fassmanna staršího, majitelů rožnovského pivovaru, který koupila v roce 1912 jeho babička, hraběnka Anna Kamel z Hardeggu, a dědeček Albert Málek, sládek pivovaru v Želetavě. Po gymnáziu nastoupil na pivovarnickou školu v Praze, aby mohl v rodinné tradici pokračovat a podnik jako jediný syn převzít. Během druhé světové války však musel studia přerušit a pracoval v papírně. Fassmannovi byli v Rožnově vážení a za války pomáhali lidem, kteří byli ve finanční tísni. V roce 1949 byl pivovar znárodněn. Zástupci státního přerovského pivovaru pohrozili ovdovělé Hedě Fassmannové, že když jim ho nepředá, nebude dostávat dodávky surovin a pivovar bude muset zavřít. Pamětník začal pracovat v hospodářském družstvu, které šlechtilo travní semena, jehož sklad byl zřízen v prostorách pivovaru. Původně jemu i jeho matce hrozilo, že budou vystěhováni, nakonec však mohli zůstat bydlet v jejich domě, který stál v areálu bývalého pivovaru. Za bydlení v domě, který postavili, však museli začít platit nájem. Vladimír Fassmann pracoval v travinářské stanici až do penze. V roce 1994 mu byl zdevastovaný objekt bývalého pivovaru v restituci vrácen. Předal ho vnukovi Tomáši Kupčíkovi, který v něm znovu vybudoval nejen pivovar, ale také lázně, dvě restaurace a výrobnu čokolády.