Jarmila Fricová, roz. Pálová

„Rudolf přinesl svého otce, jeho urnu poslali z Ilavy, tam ho spálili a poslali urnu sem s podmínkou, to jsem četla, Anička mně to ukázala, ‚bez jakýchkoliv obřadů a více lidí, pouze v nejužším kruhu rodinném se musí popel uložit‘. Rudolf nevěděl, jak má urnu do hrobu uložit. Náhodou se tam objevila moje maminka, zavolali hrobníka a za jeho pomoci urnu uložili. V hrobce vedle Pály leží jeho manželka, když zemřel Rudolf, přesně už si nepamatuji, v kterém roce to bylo, ale můžu říci, že i tehdy se Slaný staralo, jak je možné, že se někdo ptal, kdy se ukládá Pála do hrobu. Na hřbitov přilítl správce a rozkřikoval se, jak si to dovolujeme, atd.“