Zažil jsem rwandskou genocidu dvakrát
Stáhnout obrázek
John Giraneza se narodil roku 1975 ve Rwandě do zámožné rodiny etnických Tutsiů. Jeho otec měl deset žen, rozsáhlé majetky v hlavním městě Kigali a navíc přes 300 krav, jejichž počet je alfou a omegou postavení ve rwandské společnosti. Johnova matka se v jeho dětství přestěhovala zpět ke svému prvnímu manželovi a John tak strávil útlá léta života putováním mezi vzdálenými příbuznými. Ti nepovažovali základní vzdělání za důležité, a tak mu přidělili starost o dobytek. John se mezitím sám vzdělával dál a základní školu nakonec dokončil ve svých 19 letech. Roku 1992 byl po setkání vlivných mužů oblasti Kigali otráven jeho otec, který na důsledky rozleptání vnitřních orgánů kyselinou zemřel. Tehdy už probíhaly první genocidní soudy proti tutsijskému etniku, které od koloniálních dob belgické nadvlády nad Rwandou soupeřilo o moc s etnikem Hutuů. Když bylo 6. dubna 1994 sestřeleno letadlo rwandského prezidenta Juvénala Habyarimana, vypukly v zemi obrovské nepokoje etnicky zaměřené proti Tutsiům, které Hutuové vinili z atentátu, byť se dodnes nezjistilo, kdo onu raketu země-vzduch odpálil. Tyto nepokoje vyústily v brutální tříměsíční genocidu Tutsiů, která svou intenzitou vraždění v přepočtu na oběti a čas předčila dokonce i holokaust druhé světové války. Johnova rodina byla ve dnech 7.–10. dubna 1994 kompletně vyvražděna a on se další měsíc skrýval v lesích. Nakonec ho však hutujské jednotky polapily a po brutálním bití strávil 136 dní v kómatu a dalších šest let na invalidním vozíku. Bez financí a rodiny nakonec John strávil osm let života na kigalské skládce jako bezdomovec, dokud ho obyvatelé jeho původní vesnice nepřesvědčili k nastěhování do nově vystavěných domků pro přeživší genocidy. Dlouhá léta Johnovi trvalo, než získal zpět víru v lidi a dnes je aktivistou za smíření s pachateli genocidy. Je ženatý a jeho manželka je dcerou jednoho z těch, kteří roku 1994 vyvraždili jeho rodinu. ***Tento příběh byl zpracován na základě nahrávky realizované v rámci doktorského výzkumu pana Mgr. Ondřeje Kolmana, jehož aplikovaný výzkum byl prováděn jako součást grantového systému doktorského programu Metropolitní univerzity Praha.***
