Ionosféra se pohybuje, tak jsem věděl, jak poslouchat Svobodnou Evropu
Jiří Grygar se narodil 15. února 1936 na celnici v německém Heinersdorfu, dnešní polské Dziewiętlice, Josefu Grygarovi a Hedvice, rozené Stojanové. Na konci 30. let byla situace v pohraničí natolik vyhrocená, že musel otec i s rodinou své pracoviště opustit a uprchnout do Opavy. Tam opět získal práci celního úředníka. Po zabrání pohraničí Němci v roce 1938 rodina utíkala znovu, tentokrát do Ostravy, kde se stal otec šéfem ostravského nádraží. Na začátku roku 1939 se Jiřímu Grygarovi narodila sestra. V březnu 1939 byl Jiří Grygar svědkem invaze již den předem, tedy 14. března. Za války se opět z pracovních důvodů přestěhovali do Brna, kde Jiří Grygar zažil bombardování, osvobození i odsun Němců. Po válce byl otec pracovně přemístěn zpět do Opavy. Město bylo natolik zničeno bombardováním, že zbytek rodiny přijel až v září 1945. Ke své budoucí profesi tíhnul Jiří Grygar již od osmi let. Po gymnáziu šel studovat na Masarykovu univerzitu v Brně matematiku a fyziku a následně do Prahy astronomii. Po studiu začal pracovat v největší československé hvězdárně v Ondřejově. V roce 1963 se oženil a s manželkou postupně vychovávali tři děti. V roce 1968 vycestoval na roční stáž do Kanady, díky čemuž se vyhnul normalizačním prověrkám. Po politickém tlaku vedení hvězdárny změnil zaměstnání a začal pracovat v Řeži, v oddělení nízkoteplotní fyziky. Od roku 1980 působí ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd (od roku 1993 Akademie věd České republiky). Nikdy nevstoupil do komunistické strany. V roce 1989 se zúčastnil několika demonstrací. V roce 1994 se stal zakládajícím členem Učené společnosti České republiky. Je členem Českého klubu skeptiků. Patří mezi nejvýznamnější popularizátory vědy. V době natáčení v roce 2023 žil v Praze.