Jak se bratr Erhard z války nikdy nevrátil, ale kostelní zvon ano
Marie Halfarová, rozená Petrovská, se narodila 1. května 1923 v Hněvošicích na Hlučínsku jako třetí nejstarší ze čtrnácti dětí. Otec František Petrovský byl tesař. V obci a okolí stavěl střechy a staral se o malé hospodářství. Marie chodila do školy ještě v době, kdy ve vesnici nebyla elektřina. Matce Karolíně pomáhala s péčí o mladší sourozence. Ve čtrnácti letech odešla ke svému strýci a tetě do Služovic. Strýc neměl děti a Marie u něj pracovala v hospodářství. Na sklonku války přišla o mladšího bratra Erharda, který musel narukovat do německé armády a od té doby je nezvěstný. V dubnu 1945 zažila příchod Rudé armády, osvobození, ale také rabování a násilí. Během kolektivizace zemědělství v padesátých letech sebrali strýci pole a Marie musela nastoupit do družstevního kravína. V době natáčení v roce 2024 žila Marie Halfarová ve Služovicích a kromě vyprávění zazpívala několik lidových písní a balad, které se naučila v dětství.