Marie Halfarová

* 1923

  • „Vzpomínáte si, paní Marie, když v roce 1948 přišli komunisté a brali sedlákům pole?“ – „Jo, jo… Strýci sebrali hodně pole a postavili tam vojenské kasárny. Tam, kde měl strýc pole, na něj postavili kasárny. Nejvíce tam potom bylo vojáků ze Slovenska. Slováci přišli sem do Služovic a naši ze Služovic byli zase odvezeni na Slovensko. A ten strýček dostal za dva hektary pole jenom tři tisíce korun! Řekli, že je to pro vojsko, že jim to má nechat zadarmo. Tak mu pole vzali na vojenské kasárny.“

  • „Naše matka slyšela, že tam jdou nějací chudáci. Měli žízeň, byli otrhaní, některý už byl bosý. Matka nakrájela chleba do zástěry a šla na cestu. Viděla, jak tam ten transport jde. Šlo tam několik vězňů. Většinou to byli Židé a volali, že mají hlad, že chtějí vodu. A esesák, který je vedl, křičel na matku, že ji zastřelí. Tak matka schovala chleba a utíkala domů. Esesáci vedli Židy k lesu. Někteří se potáceli, byli slabí, a když přišli k lesu, tak je esesáci postříleli. A skutáleli se z kopečka dolů.“

  • „Můj bratr ještě neměl osmnáct roků, a musel do německé armády. Brali už ty nejmladší. A můj bratr narukoval. Asi do Ratiboře nebo tam někam. Odtud je poslali rovnou na frontu a už se nevrátil. Do dneška je nezvěstný. Prý ho dali k letecké armádě. Někdo nám to říkal. Tak jestli nespadnul s letadlem někam do moře. Do dneška nevíme, co se s ním stalo. Nebylo mu ještě ani osmnáct roků.“ – „Jak se jmenoval?“ – „Erhard. Erhard Petrovský. Šikovný synek. Ještě mu nebylo ani osmnáct roků. Maminka se pro něj tolik naplakala... Měla před ním pět děvčat a šestý byl syn.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 18.07.2024

    (audio)
    délka: 02:06:52
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 19.07.2024

    (audio)
    délka: 01:26:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 3

    Služovice, 01.10.2024

    (audio)
    délka: 01:24:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jak se bratr Erhard z války nikdy nevrátil, ale kostelní zvon ano

Marie Halfarová / první polovina 50. let
Marie Halfarová / první polovina 50. let
zdroj: archiv Marie Halfarové

Marie Halfarová, rozená Petrovská, se narodila 1. května 1923 v Hněvošicích na Hlučínsku jako třetí nejstarší ze čtrnácti dětí. Otec František Petrovský byl tesař. V obci a okolí stavěl střechy a staral se o malé hospodářství. Marie chodila do školy ještě v době, kdy ve vesnici nebyla elektřina. Matce Karolíně pomáhala s péčí o mladší sourozence. Ve čtrnácti letech odešla ke svému strýci a tetě do Služovic. Strýc neměl děti a Marie u něj pracovala v hospodářství. Na sklonku války přišla o mladšího bratra Erharda, který musel narukovat do německé armády a od té doby je nezvěstný. V dubnu 1945 zažila příchod Rudé armády, osvobození, ale také rabování a násilí. Během kolektivizace zemědělství v padesátých letech sebrali strýci pole a Marie musela nastoupit do družstevního kravína. V době natáčení v roce 2024 žila Marie Halfarová ve Služovicích a kromě vyprávění zazpívala několik lidových písní a balad, které se naučila v dětství.