Vztah ke krajině, který se v člověku buduje odmalička, tu po čtyřiceti letech komunismu chybí
Jan Hanzlík se narodil 30. července 1944 ve Smolotelích jako druhý ze čtyř synů. Rodiče vlastnili ve Smolotelích statek, na kterém úspěšně hospodařili od roku 1936. Vzpomíná, jak si jako malí kluci hráli v okolí Milína s vojenskou municí, která zbyla po bojích v závěru války, a jak podél cest ještě dlouho stála ohořelá vojenská technika. Když Janův otec Karel Hanzlík opakovaně odmítal vstoupit do jednotného zemědělského družstva, začali se o rodinu zajímat místní komunističtí funkcionáři. Otce zavřeli za neplnění dodávek nejprve o Vánocích 1952 a poté na žně v roce 1953, vždy jen na několik týdnů. V září 1954 ho odvezli do vyšetřovací vazby v Příbrami a v listopadu téhož roku odsoudili za sabotáž na pět let; odvolací soud v Praze trest zmírnil na jeden rok. Ten si odseděl v Jáchymově a v květnu 1955 ho propustili na amnestii. Rodina byla vystěhována do Žebrákova u Zduchovic, odkud se po pěti letech opět stěhovala, tentokrát do Krásné Hory nad Vltavou kvůli napouštění vodní nádrže Kamýk. Pamětník nesměl studovat střední školu. Pracoval v zemědělství a absolvoval učiliště v Hluboši a ve Štěrboholech. Po vojenské službě v Jihlavě směl dálkově vystudovat střední školu v Mladé Boleslavi. V roce 1966 se oženil a narodily se mu dvě dcery. V Praze na Můstku viděl podpisovou knihu Dva tisíce slov. V srpnu 1968 byl svědkem okupace země vojsky Varšavské smlouvy, kdy byli vojáci usazení na loukách okolo Jelenců u Příbrami. V sedmdesátých letech měl možnost podívat se s poznávacím zájezdem do Sovětského svazu. V roce 1989 žil revolučními událostmi, dcery jezdily do Prahy na demonstrace. V roce 1990 zažádal spolu s bratry o navrácení statku ve Smolotelích, úspěchu dosáhli až po čtyřech letech. Na statku poté krátce hospodařili, ale nakonec ho prodali. V době natáčení v roce 2022 žil Jan Hanzlík v Krašovicích u Krásné Hory nad Vltavou a jeho největším koníčkem i zaměstnáním bylo včelaření. Má okolo 150 včelstev.