Lidská slušnost nemusí být až taková odvaha
Jitka Havlová, rozená Grundmanová, přišla na svět 27. května 1933 v západoslovenských Vrútkách, kde její rodiče za první republiky pomáhali zaplnit vakuum po odešlé maďarské inteligenci. Po vyhlášení Slovenského státu v březnu 1939 rodina odjela do protektorátu. Válku přečkali v Nymburce, ihned po jejím skončení se přestěhovali do České Lípy – znovu s vlasteneckým záměrem konsolidovat české území a převzít “území nikoho”, odkud utíkali Němci. V roce 1955 Jitka úspěšně zakončila studium filozofie a historie na FF UK a provdala se za básníka, spisovatele a později redaktora dětského literárního časopisu Pionýr Jiřího Havla. V roce 1967 nastoupila na FF UK jako asistentka na nově vzniklou Katedru sociologie. Věnovala se tu sociologii práce a prožila zde inspirativní dobu pražského jara. V roce 1970 neprošla normalizačními prověrkami. Protože ale katedra hledala způsoby, jak si své pedagogy udržet, odešla z fakulty až v roce 1977. Po listopadové revoluci se na svou alma mater vrátila a dál se věnovala sociologii.