Zdeňka Horáčková

„Celá situace tam byla nestandardní. Ne v době výběru, ale v době, kdy jsem dělala rozhovory. V krátkém čase, od Vánoc předchozího roku až do ledna roku následujícího, se udála spousta netypických záležitostí. Za nevyjasněných okolností zemřel spolužák, při jeho pohřbu došlo k velké kontroverzi mezi ředitelem školy a dětmi, na základě této kontroverze byl jeden spolužák ze studia vyloučen, poté jeden profesor spáchal sebevraždu, další se o ni pokusil, zemřela manželka třídního učitele, který se třídě v té době samozřejmě nemohl věnovat. Bylo to naprosto nestandardní, netypické a pro můj výzkum vlastně trochu kontraproduktivní.“

„Tam šlo o to, že žáci se chtěli prezentovat jako třída, která drží pohromadě, a chtěli jít v černém, ve smutku. Potřebovali nějak ukázat, že patří k tomu chlapci. Ředitel je nutil, aby šli ve svazáckém, což oni odmítali přijmout. Došlo tam k takovému incidentu, kdosi si vzal na krk křížek a ten mu byl ředitelem školy serván. Děti to braly hodně emotivně, jako neúctu vůči nim a hlavně vůči zemřelému spolužákovi. Bylo to hodně citově vypjaté a téměř všichni se této události posléze dotýkali.“