„311. bombardovací squadrona, létal jsem do Německa jako všichni. Později jsme šli do Atlantiku a do Biskajského zálivu. Pak jsem byl poslán do Specialists navigation course v Kanadě, který jsem absolvoval, a že prý mám právo si za svým jménem psát capital N - jako navigátor.“
„Když skončila válka, tak jsem se vrátil na pár týdnů do republiky. Situace ale nebyla vhodná, začali nás tam pronásledovat Češi ve jménu Němců. Aneb čeští Němci. Tak jsem se zachránil do Anglie, protože naši spojenci Francouzi o nás neměli zájem. Jenom Anglie nás přijala. Tak jsem znovu vstoupil do RAF a byl jsem v Transport command až do roku 1970, od té doby jsem penzista.“
„Já jsem byl v armádě velitelem té kulometné roty. Přihlásil jsem se do letectva a ze začátku jsem musel lítat jako střelec. Pak jsem šel k veliteli squadrony a řekl, že bych chtěl lítat jako navigátor. Nonsens, prý jsem střelec. Já jsem řekl: ‚Já jsem se naučil navigaci a umím ji tak dobře jako vaši kluci.‘ Študoval jsem se slovníkem knihu Francise Chichestera, což byl ten slavný člověk, který obeplul svět. Tak jsem se to naučil a na základě toho jsem mohl lítat jako navigátor. Já jsem neměl žádný navigační kurz, až Specialists navigation course v Kanadě.“
„Odešel jsem do Polska a tehdy jsme museli do cizinecké legie na severním pobřeží Afriky. Když vypukla válka, tak jsme měli smlouvu, že v případě války můžeme být propuštěni z cizinecké legie. Tak jsem šel do Francie, kde jsem byl velitelem 12. kulometné roty. To bylo dvanáct kulometů, tři minomety a čtyři protitankové kanóny. Protože můj pluk nešel na frontu, v zápalu vlasteneckého cítění jsem řekl, že musím bojovat, ovšem tehdy jsem nevěděl, že bojuju za zrádce, většinou kolaboranty s komunistickým režimem. Nějak jsem se dostal do Anglie. Tam jsem se přihlásil do českého letectva.“
„Přišla zpráva, že máme jít na přístav v jižní Francii. Nemohu si vzpomenout na jméno. Poněvadž jsem byl velitelem kulometné roty, řekl jsem: ‚Kluci, vezmeme kulomet s sebou.‘ Cestou přes Biskajský záliv jsme ho měli proti německým letadlům, kdyby náhodou. Prostě jsme si hráli na vojáky. Kolik jsme měli nábojů, to už si nepamatuju, ale měli jsme kulomet, že sestřelíme všechno.“
Antonín Ladislav Hruška se narodil 23. června 1915 v Janovicích v okrese Nový Jičín. Otec pracoval jako tesař, matka byla v domácnosti. V dětství byl těžce nemocen. Vystudoval gymnázium a vojenskou akademii. Po obsazení Československa utekl do Polska. Vstoupil do cizinecké legie a sloužil v severní Africe. Po propuštění odešel do francouzského Agde, kde se stal velitelem 12. kulometné roty formující se československé jednotky. Do bojů ve Francii se nezapojil. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie, kde vstoupil do RAF. Působil zde jako střelec, později navigátor 311. československé bombardovací perutě. Po válce se vrátil do Československa, odešel z armády a pracoval v ČSA. Brzy však znovu odešel do emigrace. V Anglii se vrátil do RAF, kde působil až do svého odchodu do penze.
