Začalo svítat, modlil sa růženec a naráz začala hrát hudba
Anežka Hurbišová, rozená Miškárová, přišla na svět 26. února 1939 v Nivnici na Uherskobrodsku. Pocházela z osmi dětí, rodiče Anežku a Karla Miškárovy živilo zemědělství. Pamětnice vyrůstala v silně věřící rodině, její bratranci Josef Hladiš a Stanislav Hrašák byli vysvěceni na kněze. V době kolektivizace otec až do roku 1960 soukromě hospodařil. Kvůli nepříznivému kádrovému posudku se Anežka, coby dcera soukromého zemědělce, po absolvování měšťanky a jednoročního kurzu nedostala na ekonomickou střední školu, kterou si přála studovat. Zaměstnání našla na státním statku a později dva roky studovala zemědělskou školu. Kvůli nákaze tyfem školu nedokončila a velkou část života pak pracovala jako jeřábnice v podniku Slovácké strojírny, kde probíhala i vojenská výroba – pontony a součásti radiotechnické pátrače Tamara. Poté, co její manžel Jaroslav ve 40 letech těžce onemocněl, o něj tři dlouhá desetiletí pečovala. Roku 1985 se spolu s řadou Nivničanů zúčastnila poutě na Velehrad i porevolučního setkání na témže místě s tehdejším papežem Janem Pavlem II. Roku 2022 žila stále v Nivnici.