Chava Inbar

"Vy jste říkala, že mamince se stýskalo?" - "Moc." - "Hodně vám vyprávěla o Čechách a domově?" - "Jo. A taky hodně o válce. Když jsem ještě byla děcko, tak mi začala vykládat o válce a celý čas říkala, že musíme vždycky vykládat o tom, aby lidé nezapomněli, co se stalo.“

„Protože otec byl rád v Izraeli. On nemluvil hodně o válce. Ztratil celou rodinu, a také měl velkou rodinu. Nikdo se nevrátil. On zvládl jen proto, že utekl předtím z Mukačeva a byl v lese. Proto zvládnul válku. Potom ho chytli a byl voják u Svobodovy armády." - "Ve východní armádě." - "Jo.“

„Ještě než jsem přišla vůbec do Čech - nikdy jsem předtím v Čechách nebyla - neviděla jsem ten dům vůbec. Měla jsem sen, že jsem viděla vevnitř ten dům a cítila jsem, co se děje venku. Věděla jsem, že něco špatného přijde zleva, z levé strany. Když jsem přišla do Slavonic a byla jsem v tom domě, tak jsem věděla, že je to ten dům, o kterém jsem měla sen. Ještě tam bylo místo, ve snu jsem viděla dvoje dveře, dva pokoje. Teď jsem viděla jenom jeden pokoj a nebyly tam dveře. Potom přišel nějaký architekt, podíval se na tu zeď a viděli jsme, že tam byly schody a dveře, ale to zazdili. Takže tam byly dveře. Potom byla výstava, aby se vidělo, jak nacisté přišli do Slavonic, a vidělo se, že přišli zleva, jak jsem to viděla ve snu, ale nevěděla jsem, co to je, jen jsem cítila, že to je něco špatného.“