Sylvia Iriondo

* 1945

  • „V těchto třech letadýlkách, z nichž jedno bylo pilotováno Carlosem Costou, pilotem Herma-nos al Rescate, a na palubě byl Pablito Morales, dobrovolník Hermanos al Rescate, který byl zachráněn v úžinách Floridy již dříve právě Zachraňujícími bratry, a který, když viděl letadla nad svým vorem, slíbil Bohu, že jestli se dostane díky snaze Hermanos al Rescate do bezpečí a pokud dorazí do země svobody, udělá pro další Kubánce to, co Hermanos al Rescate učinili k jeho záchraně. A právě proto byl Pablito dobrovolníkem Hermanos al Rescate, kteří ho za-chránili, a byl v letadle s Carlosem Costou, dobrovolným pilotem Hermanos al Rescate. V druhém letadla byl pilot Mario Manuel de la Peña a Armando Alejandre mladší jako dobro-volník, byl to první humanitární let Armanda v úžině Floridy. A ve třetím letadle byl prezi-dent Hermanos al Rescate, José Basulto, který ho pilotoval, dále Arnaldo Iglesias jako kopilot, a můj manžel Andrew a já jako dobrovolníci. A tam, za bílého dne a bez předchozího upozor-nění a v mezinárodním vzdušném prostoru, diktátoři Fidel a Raúl Castrovi nařídili letadla sestřelit. Nejdříve sestřelili letadlo, které pilotoval Carlos Costa s Pablem Moralesem na palubě a ihned poté také letadlo, které pilotoval Mario Manuel de la Peña a Armando Alejandre mladší. Rozprášili je ve vzduchu, v mezinárodním vzdušném prostoru.“

  • „[Jedním z důvodů založení organizace MAR por Cuba] bylo o potopení Remorkéru 13 de Marzo, kde bylo zabito 37 kubánských mužů, žen a dětí, včetně malého šestiměsíčního dítěte. Jak se to stalo? Šlo o skupinu Kubánců, kteří se snaží uniknout z ostrov za svobodou na pa-lubě starého remorkéru, Remorkéru 13 de Marzo. Když byli asi osm mil od kubánského po-břeží, kolem půlnoci přijely další dva remorkéry kubánského režimu a začali stříkat nesmírnou silou vodu. Když z úkrytu lodě vyšly vylekané matky a další lidé, kteří prosili o shovívavost, dalšími vodními proudy doslova roztrhli záď a palubu remorkéru, uvrhli je do moře a loď po-topili. Mezi nimi doslova vytrhli z náručí matky, která prosila o milost, její šestiměsíční dítě. Jeden Kubánec, jehož mám tu čest a privilegium znát, a který nás doprovází na mnoha meziná-rodních akcích, kde líčil jeho trýznivé svědectví, Jorge García, přišel během tohoto masakru o 14 příbuzných, který byl veden kastrovskými diktátory.“

  • „Když jsme jeden den viděli rodiče, že mají strach a mluví v noci šeptem, to bylo v den, kdy nám řekli, že můj otec pojede na výlet. A skutečně odjel, a to v červnu roku 1960 s jedním z jeho bratrů, se Cecilem Arturem. Táta se totiž podílel, tenkrát jsme to nevěděli, v ilegální čin-nosti na Kubě se svým bratrem Fredym a jejich jména byla zveřejněna ve vysílání jednoho rádia na krátkých vlnách a hrozilo tudíž, že budou odhaleni. Aby mohli pokračovat ve své práci, odešli do exilu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Miami, USA, 20.04.2018

    (audio)
    délka: 01:21:51
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Exilová diaspora je živým příkladem toho, kam se Kuba může ve svobodném režimu dostat

Sylvia Iriondo, 2018
Sylvia Iriondo, 2018
zdroj: Post Bellum

Sylvia Iriondo se narodila 26. ledna 1945 v Havaně do středostavovské rodiny. Brzy po vítězství Kubánské revoluce se Sylvia se sourozenci dozvěděla, že je jejich otec zapojen do protirežimní činnosti a musí z ostrova odjet. Otec emigroval do Miami a o několik měsíců později se za ním dostal i zbytek rodiny včetně Sylvie. Sylvia začala v Miami pomáhat kubánským uprchlíkům v nouzi v rámci Mezinárodního záchranného výboru a Programu pomoci pro kubánské uprchlíky. I když se Sylvia v Miami vdala, má tři děti a od 70. let je úspěšnou realitní makléřkou, nikdy nepřestala cítit povinnost bojovat za svobodnou Kubu. Její snaha, ale také okolnosti, vyústily v roce 1994 v založení organizace MAR (Matky a ženy proti represím na Kubě). Na počátku 90. let byl založen humanitární spolek civilních letců Zachraňujících bratří (Hermanos al Rescate), kteří monitorovali a pomáhali lodím s kubánskými uprchlíky v nouzi a organizace MAR se jejich humanitárních letů účastnila jako podpůrná dobrovolnická služba. Dne 24. února 1996 se kubánský režim pokusil jednu z takových záchranných akcí zastavit a v mezinárodním vzdušném prostoru sestřelil dvě ze tří letadel Hermanos al Rescate. Sylvia a její manžel byli ve třetím letounu a přežili. Sylvia nadále bojuje za svobodnou Kubu a vidí velkou inspiraci v postkomunistických evropských zemích a také vzor v příkladu Václava Havla. Nepřestává věřit, že Kuba jednou bude svobodná a věří, že silná kubánská komunita, která pro to dělá maximum, toho jednoho dne dosáhne.