Karel Jakeš

* 1923

  • „Otec třeba napsal, že do hospodářství, že by mě potřeboval doma na žně. A náhodou jsem dostal volno a jel na žně. No, ale jsem zapomněl, že mám jet zpátky. Tak byl třeba měsíc dva, až mě našli. Já byl z domova třeba někde u sousedů, příbuzných. Když mě našli, tak do basy. Volali do Berlína, že jsem už objevenej, tak si pro mě přijel policajt z Berlína ještě s jedním zaměstnancem z pošty.“

  • „Čekali jsme, jestli to nespadne na nás, náhodou jsme měli štěstí, že ne. No, tak teda ve čtyři zhasli světla. Ano, čtyři sta děl zahájilo palbu, ve čtyři zhasla světla, ve čtyři třicet skončila voda. Čtyřiadvacátýho května jsme šli dva Češi, to jsme jako uznali za vhodný, už jsme měli taky žízeň, hlad. Tak jeden se nabídl, že půjde se mnou pro vodu. Přinesl si kýbl, mně taky a pak jsme šli na ulici. Bývaly na ulici na chodníku pumpičky, kde se dalo nacedit vodu.“

  • „To jsem viděl, protože tam, co jsem se vyučil v obchodě, vedle byla četnická stanice, že mě četníci znali, tak jednou mě viděl četník jeden z okna, že tam jdu po ulici, a volal na mě: ,Pojď zajít!‘ Tak jsem zašel, on sáhnul do skříně tam, vytáhl knihu, nalistoval a řekl: ,Tohle si přečti, kdo tě udal.‘ Proto jsem jí to mohl říct, protože jsem věděl, že taková byla. A on její muž, to byl opravdu velmi hodný pán, starosta obce a zemědělec.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Budějovice, 06.04.2018

    (audio)
    délka: 55:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Bombardování jsme zažívali tak třikrát za týden

Karel Jakeš
Karel Jakeš
zdroj: Archiv - Pamět národa

Karel Jakeš se narodil 25. října 1923 ve Stupné u Kremže. Po škole začal pracovat v místním koloniálu. V roce 1942 byl totálně nasazen do Říše. Nastoupil v Berlíně na říšskou poštu. Rodiče ho v létě potřebovali na žně, a tak Karel získal dva týdny dovolené. Z té se už do práce nevrátil. Sousedka ho však udala a z Německa si pro něj přijela policie. Karel musel na výslechy do Prahy a následně si odseděl tři měsíce trestu. Pak byl poslán zpět do Berlína. Ke konci války tam byl svědkem mnoha spojeneckých bombardování. Kvůli jednomu musel zůstat čtyři dny ve sklepě bez jídla i bez vody. Po válce se složitě dostával zpět do Československa. Celý život pracoval v obchodech v okolí Českých Budějovic.