Máme si dát pozor na disidenty a obzvláště na toho Havla
František Janačík se narodil 1. června 1969 v Albury v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Rodiče do Austrálie emigrovali po sovětské okupaci roku 1968, rok po narození syna Františka přivedli na svět dceru. Roku 1973 se celá rodina vrátila do Československa. Rodiče se pak po třech letech rozvedli. Otec František začal pracovat v dole na těžbu uranu v Dolní Rožínce. Matka Eva nastoupila na směnný provoz ve sklárnách v Novém Boru. Pamětník a sestra pak žili společně s maminkou a jejími rodiči v Novém Boru. František se musel naučit mluvit česky, trvalo mu to prý zhruba do sedmi let. Po absolvování základní školy nastoupil na gymnázium v Teplicích. S cejchem dítěte emigrantů měl problém školu dokončit, maturitu nakonec v roce 1988 složil dodatečně, ale na vysokou školu se nedostal. Nejdříve krátce působil jako referent na okresním kulturním středisku, následně nastoupil do porcelánky v Bohosudově jako dělník. V říjnu roku 1988 nastoupil základní vojenskou službu, většinu doby strávil na letišti v Hradci Králové. Zažil zde sametovou revoluci a vzpomíná na problematický přerod armády v nových svobodných poměrech. Po roce 1990 pracoval převážně jako redaktor Českého rozhlasu v Ústí nad Labem. V době natáčení rozhovoru (2019) žil v Teplicích.