Bělorusko vždycky bylo a bude ve stínu Ruska
Vladislav Jandjuk se narodil 11. listopadu 1969 ve Vitebsku v tehdejší Běloruské sovětské socialistické republice. Jeho praděda bojoval v Rudé armádě během Říjnové revoluce, dosáhl hodnosti důstojníka NKVD a byl popraven při čistkách v třicátých letech. Rodina zažila devastaci Běloruska během druhé světové války, babička byla odvlečena do sběrného tábora v Lotyšsku. Pamětník vyrůstal ve Vitebsku s matkou a babičkou ve velmi chudých poměrech, zajímala ho chemie a fotografování. Chemii také vystudoval na univerzitě v Minsku, byl členem národoveckého kroužku a podílel se na organizování opoziční činnosti proti sovětskému imperialismu. Po vyhlášení nezávislého Běloruska v červenci 1990 působil jako počítačový expert a agitoval za obnovu svébytné běloruské kultury. Během vlády Alexandra Lukašenka na svou opoziční činnost navázal, udržoval kontakty se zeměmi západní Evropy a podílel se na šíření nezávislého zpravodajství v Bělorusku. Aby unikl zatčení a případné fyzické likvidaci, emigroval v roce 1997 do Česka, kde získal politický azyl. Působil v běloruské sekci Člověka v tísni, dnes pracuje v oblasti informačních technologií.