Bohuslav Jirásek

* 1937  †︎ 2022

  • „Přišel Rusák, ruský důstojník, a že má auto, mercedesa, to byly první mercedesy, a že mu to nejezdí. Jestli by mu to tatínek neopravil. A já jsem se u toho vždycky motal. A on zjistil, že tam nemá benzín. Tak řekl, že mu to opraví, a vím, že než jsme tomu Rusovi ten mercedes vrátili, tak jsme ho jeli projet tady do Stojic. Tam jsme se otočili, tam dole, tam jsme se otočili a jeli jsme tím autem zpátky a dali jsme mu ho, že to má v pořádku.“

  • „To moje vysvědčení nebylo vyznamenání, ale na strojnickou průmyslovku to stačilo naprosto v pohodě. A tak škola byla zamítnutá, a i když jsem si tu přihlášku podal, vůbec se neozvali, nic, nic. Tak tedy co? Řekli mi: ,Zedník, horník... a třetí bylo Transporta.‘“

  • „Tam se odklízely zbraně, tam se odevzdávaly zbraně. Takže ty zbraně, který Němci museli vyhodit, tak to bylo všechno v Bažantnici. Tam jsme chodili sbírat patrony, z patron jsme vysypávali prach, vždycky jsme ulomili tu špičku, vysypali prach a vždycky jsme to zapálili a ono to krásně hořelo. To dělalo ,ssst´, krásně to hořelo. Anebo jsme nechali patrony celý a dávali jsme je pod vlak. Pod lokomotivy, který jezdily do Prachovic, to byly pěkný rány, když na to ta mašina najela.“

  • „Pouť byla vždycky na náměstí. Byl nálet, to byl ten největší nálet na Pardubice. Vždycky se vypínala elektrika, všechno se vypnulo. Takže všechny ty atrakce a všechno, co bylo na elektriku, se zastavilo. Vím, že jsme s klukama byli zrovna na ruském kole. Zůstali jsme stát, tak jsme potom lezli dolů. To byla neděle čtyřiadvacátého srpna, městecká pouť, a to byl ten největší nálet. To jsme utíkali do luk z města. Většina lidí utíkala do luk.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Heřmanův Městec, 28.05.2021

    (audio)
    délka: 54:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Heřmanův Městec, 05.08.2021

    (audio)
    délka: 27:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Řekli mi, že nemám na to, abych studoval

Bohuslav Jirásek před nástupem na vojnu (1956)
Bohuslav Jirásek před nástupem na vojnu (1956)
zdroj: Archiv pamětníka

Bohuslav Jirásek se narodil 2. června 1937 v Praze. Po dvou letech se rodina přestěhovala do Heřmanova Městce. Tam si Bohuslavův otec zřídil svou vlastní dílnu a prodejnu jízdních kol. V srpnu 1944 byl Bohuslav svědkem náletu na Pardubice. Nedlouho po komunistickém převratu se v červnu 1948 zúčastnil XI. všesokolského sletu. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let zažil Bohuslav domovní prohlídku Státní bezpečnosti. Kvůli otcově živnosti a jeho členství v Československé straně národně socialistické nemohl Bohuslav studovat na střední škole. V roce 1956 se vyučil elektrikářem a nastoupil na vojnu. Většinu výcviku strávil v Terezíně. Po návratu z vojny začal pracovat v elektroúseku Československých drah. V roce 1962 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). Důvodem byla možnost dalšího vzdělání na střední průmyslové škole a jistější budoucnost pro jeho děti. Během pražského jara podepsal manifest Dva tisíce slov. V roce 1970 byl kvůli nesouhlasu s invazí vojsk Varšavské smlouvy z KSČ vyloučen. Normalizaci prožil bez větších potíží. Během sametové revoluce se účastnil demonstrací v Praze. Bohuslav Jirásek zemřel 5. srpna roku 2022.