Největší umění není vyhrávat, ale naučit se prohrát
Jindřich Kaděra se narodil Janu a Marii Kaděrovým 6. září 1937 v nemocnici v Zábřehu. Jeho první vzpomínky se vážou k nešťastným událostem druhé světové války a k osvobozování Ostravy. Již v mládí získal velmi pozitivní přístup k přírodě díky působení v Junáku. V roce 1952 se skautských aktivit musel vzdát jednak kvůli odchodu na učiliště do Opavy a jednak z důvodů sílících represí vůči skautskému hnutí ze strany komunistů. Jindřich se vyučil univerzálním soustružníkem v Hornickém učilišti státních pracovních záloh č. 15 v Opavě. Tam se dozvěděl o nově začínajícím sportu: judu. Jeho první a jediný trenér v něm poznal obrovský talent a již v roce 1954 se Jindřich stal poprvé dorosteneckým mistrem Československa a hned nato reprezentantem. Po dokončení učiliště nastoupil jako tovaryš do Ústředních dílen v Ostravě-Přívozu. V Ostravě založil nový tým judistů v rámci TJ Baník Ostrava, který vedl až do doby, kdy nastoupil povinnou vojenskou službu. Narukoval do sportovního týmu Dukla Plzeň. Po vojenské službě ještě chvíli pracoval v Ústředních dílnách, ale z finančních důvodů se stal horníkem. Nejdříve fáral do Dolu Trojice a později do Dolu Paskov. I přes náročnou práci nadále reprezentoval Československo v judu. Práci v dole přerušil po dvaceti šesti letech úraz páteře. Po sametové revoluci pomáhal zakládat Městskou policii v Ostravě a působil zde na pozici zástupce ředitele. V roce 2022 žil s manželkou v Ostravě.