Věra Kalná roz. Ježková

* 1929  †︎ 2023

  • „Pradědeček Vincenc Ježek byl kameník v Kuksu. Když viděl, jaké jsou tam skvělé poměry pro staré lidi, tak zažádal o domovské právo v Kuksu. Pro sebe i své potomky. Takže můj tatínek měl domovské právo v Kuksu a já jsem toto právo měla taky. Ale přišli Němci a zabrali Kuks. A já jsem musela žádat o přeložení domovského práva do Čech. Takže já jsem o domovské právo v Kuksu přišla, ale to nevadí, protože dneska už domovské právo neplatí.“

  • „Až do konce války přišli (do Tvoršovic) tzv. halfjuden. Říkali jsme jim míšenci. To byli lidi, kteří měli za manželku Židovku nebo za maminku či babičku měli Židovku, a byli mezi nimi lidi nejrůznějších povolání, většinou tito lidé ‚od péra – inteligenti‘ mezi sebou mluvili německy. Jeden český dělník jim vynadal, že se nestydí, že Němci je týrají, a oni jim lezou až kamsi a mluví mezi sebou německy. My jsme s nimi chodili pracovat na pole a byli mezi nimi velice slušní lidi. V srpnu v roce 1944 jeden z nich za mnou přišel a zeptal se: ‚Kde jsou Rusové?‘ Já mu řekla: ‚V Rumunsku...‘ Takhle to mezi námi fungovalo.“

  • „V Tvoršovicích byl velký sběrný tábor. Nejdříve tam byli tzv. káranci. To byli zlodějíčkové nebo měli drobné přečiny. Nebyli zralí na koncentrák. Ale hlídali je čeští četníci, ale musím říct, že k nim byli velice tvrdí. Nevím, jestli všichni, ale rozhodně byli. Protože se stal jeden případ, kdy jeden z vězňů z hladu ukradl konzervu. Dostal padesát ran, dodneška slyším ty rány, protože jsme měli okna směrem k nim.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Říčany u Prahy, 28.08.2015

    (audio)
    délka: 02:05:56
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim

Dobové foto
Dobové foto
zdroj: Pamět národa - Archiv

Věra Kalná, rozená Ježková, se narodila roku 1929 a pochází z rodiny hospodářského správce. Dětství prožila na několika statcích ve středních Čechách, o které se její otec staral. Na statku v Zaječicích se seznámili s židovskou rodinou Klingerových, kterou potkal osud jejích soukmenovců - matka s dětmi stihly včas utéci, ale otec skončil v koncentračním táboře. Na statku v Zaječicích se také výborně naučila německy. Poté se její rodina přesunula na hospodářství v Tvoršovicích na Neveklovsku, k zámečku patřil i místní lihovar. Tato oblast však byla během druhé světové války zabrána německou armádou a sloužila jako výcvikový prostor pro jednotky SS. Většina obyvatelstva se musela vystěhovat, jen některé vesnice a statky zůstaly zachovány, byli však na ně dosazeni nucení správci z řad SS. Tatínek v Tvoršovicích na přání původní majitelky zůstal. Rodina tu zažila bouřlivý konec války, odchod německých vojsk, příchod sovětské armády a československé tankové brigády. V této fázi docházelo k ničení a rabování majetků, následně se do prostoru mohli vrátit původní obyvatelé, ale poválečná obnova byla velmi složitá. S nástupem komunistické strany k moci byly z prostoru opět vystěhovávány staré selské rody a následná kolektivizace rozvrátila tamější statky, včetně Tvoršovic. Pamětnice vystudovala filozofickou fakultu v Praze, obor němčina - ruština, a poté dlouhá léta tyto jazyky vyučovala na katedře. V šedesátých letech se rodina přestěhovala do Říčan u Prahy. Věra Kalná zemřela v červnu roku 2023.