Vždycky jsem na sebe všechno řekl hned
Stáhnout obrázek
Jan Kašpařík se narodil 22. prosince 1936 v Blažovicích do tradiční katolické rodiny rodičům Marii a Janu Kašpaříkovým. Konec války rodina trávila ve sklepě, kde otec jednu část oddělil zdí a ukryl tam potraviny. Ve vedlejších Holubicích během náletu spadla bomba na dům matčiných rodičů a zabila jeho babičku. Jan se stal svědkem příchodu sovětských vojáků v roce 1945, jejich nevhodného chování a později i odsunu německých obyvatel, které doprovázeli mladí ozbrojenci. Otec měl doma kovářskou dílnu a po roce 1948 byl donucen ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD). Po absolvování gymnázia v roce 1956 vystudoval Strojní fakultu na VUT v Brně. Pracoval jako technolog ve strojírenském průmyslu (Drukov) a několik let jako odborný učitel na večerní průmyslovce. Během uvolnění v 60. letech spolupracoval s architekty na velkých projektech po celé republice. Osobně se v roce 1969 účastnil demonstrace v Brně k ročnímu výročí okupace, která byla násilně potlačena. V období normalizace měl velké problémy sehnat zaměstnání a byl odstaven i z funkcí na místním národním výboru (MNV) za lidovou stranu. Odmítl podepsat dokument, který se hlásil k marxisticko-leninským ideálům. V roce 1969 se oženil s Martou roz. Kuklínkovou, narodily se jim tři děti, dcera Jana (1969), syn Vít (1970) a Pavel (1975). Když pracoval jako údržbář v místním jednotném zemědělském družstvu (JZD), protože nemohl sehnat odpovídající zaměstnání, zavolali si ho na výslech příslušníci Státní bezpečnosti (StB). V Archivu bezpečnostních složek (ABS) se dochoval svazek, kde byl veden jako prověřovaná osoba. Využil dřívějších kontaktů a začal pracovat na Stavební fakultě VUT v Brně nejdříve jako technik a později i v inženýrské funkci, ale se stejným platem. Do událostí během revoluce v roce 1989 se aktivně zapojil v Občanském fóru (OF) a ve volbách byl zvolen za Československou stranu lidovou místostarostou Blažovic. Celý život sportoval, pořádal lyžařské kurzy, hrál na různé hudební nástroje a věnoval se výrobě převážně dechových nástrojů a unikátních měřících přístrojů. Založil místní dechovku, hudební skupinu Tibia a dodnes (rok 2022) žije v Blažovicích a věnuje se výzkumu a výrobě netradičních hudebních nástrojů.
