V Českém Malíně jim zavraždili skoro celou rodinu
Stáhnout obrázek
Antonie Kašparová, dívčím jménem Šimková, se narodila 25. června 1935 ve Zborově stojícím na Volyni na dohled od Českého Malína. Tam měla své prarodiče a několik přibližně stejně starých bratranců a sestřenic. Po obsazení Volyně německým vojskem rodina týden ukrývala čtyřčlennou židovskou rodinu z blízkého Ostrožce. Zachránili jim tak život. Jako dítě pamětnice trávila podstatnou část každého léta v Českém Malíně. O letních prázdninách roku 1943 ale zvítězil stesk po domově, a tak se i přes naléhání dědečka a babičky rozhodla vrátit domů. Ráno následujícího dne 13. července 1943 Český Malín obklíčili němečtí vojáci a v obci rozpoutali peklo. Vypálili domy a brutálně povraždili 374 českých obyvatel. Mezi nimi i osm strýců a tet pamětnice, asi čtrnáct sestřenic a bratranců, z nichž mnohým nebylo ani deset let. Zahynuli také dědeček s babičkou, kterou malá Antonie dva dny po tragédii na vlastní oči viděla sedět rozstřílenou na lavici. Dodnes se jí tento otřesný pohled často vrací. Část přeživších příbuzných pak bydlela u Šimků ve Zborově, než si našli vlastní bydlení. Po příchodu sovětských vojsk v roce 1944 její otec vstoupil do československého armádního sboru a v jeho dělostřelecké baterii prošel boji od Dukelského průsmyku až po Čechy. V roce 1947 celá rodina z Volyně reemigrovala do Československa a usadila se v Temenici u Šumperka. Pamětnice tam vystudovala hospodyňskou a následně hospodářskou školu a posléze nastoupila jako účetní do JZD Temenice. Vdala se za Jaroslava Kašpara, s nímž měla dvě děti – Jaroslava a Miluši. S manželem pak až do penze postupně provozovali několik restaurací. V roce 2016 žila v Šumperku.
