Ivo Klempíř

„Oni si tedy vystopovali hlídku, která se vracela odtamtud. Šli nějakou dobu za nimi a až bohužel poměrně blízko té zdi, která sousedí s židovským hřbitovem, asi tam v těch místech, kde je hrob Franze Kafky, ještě blíž ke křižovatce Želivského, tak tam někde tu hlídku zastavili. Takže Tomek s Balíkem je předešli zepředu a ti dva, Straka a Sůva, zůstali vzadu. Balík měl jedinou fungující zbraň, československou pistoli sedm pětašedesátku. Tak je předešli zepředu, namířili na ně ty zbraně a řekli jim, aby jim dali samopaly. Oni nechtěli, byl tam nějaký jejich velitel, desátník Hýbl, a pak tam byli ještě tři vojáci, vojín Šmatlava, Szücs a Trepáč. A tihleti dva, Szücs a Trepáč, byli ochotní a už sundávali ty samopaly, za což byli potrestáni nějakými roky v kriminále. A oni se tedy s nimi chtěli dohodnout, ti naši, Tomek s Balíkem. Balík jim říkal, tak se dohodneme takhle: ‚Když nám dáte samopaly anebo i když nám je nedáte, tak my normálně odejdeme a vy nám odpřísáhněte, že po nás nebudete střílet.‘ Načež ten vojín Šmatlava, Slovák, byl horkokrevný a taky asi trošičku hloupý, začal vykřikovat: ‚Prísahal som len raz, republike!‘ A začal sundávat samopal.“

„Nakonec se vymyslel takový plán, že tehdejší ÚV KSČ, který byl v tom domě na začátku od Prašné brány, když se jde směrem do Celetné, tak po levé straně, takový rohák Na Příkopě, za ním těsně kino Sevastopol. Z toho rohu měl ÚV KSČ vchod. A tím Sevastopolem se tenkrát vylezlo nahoru. Nahoře se kluci byli potom podívat, já jsem tam byl někde u toho východu, kdyby někdo šel, tak aby nás tam nenačapal. A oni tam našli, že tam jsou jakési větrací šachty. To nebyly komíny, to byly větrací šachty, které vedou už na střeše toho ÚV KSČ dolů do těch poschodí. Tohleto se zjistilo, ale celkem nic víc. Teď by se bývalo mělo zjistit, v kterých poschodích, jak je to tam rozmístěno, což byl docela problém. Odpozorovat to nějak, jak se tam oni často scházejí, kdy je jich tam nejvíce a v které jsou místnosti. A my jsme tedy měli v úmyslu takový ztřeštěný plán, který by ale šel udělat, ale muselo by to být daleko profesionálněji udělané nějakou rozvědkou nebo nějakým dlouhodobým zjišťováním a stopováním, jak to tam chodí. Mělo se ale udělat to, že těmi šachtami se měly na nějakém špagátě nebo na nějakých drátkách, to nebylo ještě vymyšlené, to jsem měl dělat já a Balík, se měly do těch správných poschodí k správné místnosti spustit tyhlety všechny nálože, které se daly vyndat z těch granátů a udělat prostě takovou jednu velikou trinitrotoluenovou výbušninu, o které si Tonar myslí, že by určitě stačila na to probourat tu zeď a udělat tam nějakou paseku.“