Nejhorší byl stres z toho, zůstat utajená
Jana Kociánová se narodila v Praze v roce 1948. Její matka byla samoživitelka dvou dětí, svého otce Jana nepoznala. V dětství ji negativně poznamenaly tíživé materiální podmínky v neúplné rodině. Sociální hendikep se snažila dohnat vynikajícím prospěchem ve škole a později především sportem. Od čtrnácti let hrála závodně stolní tenis a dosáhla v něm mimořádných úspěchů. S obdobím dospívání přišlo i uvědomění své lesbické orientace, což musela prakticky až do konce totalitního režimu v Československu tajit - z profesních i rodinných důvodů. První její vážná známost byla rakouská sportovkyně a časté výjezdy do zahraničí se sportovními oddíly jí umožnily poznat svobodný život za železnou oponou. K emigraci se ale po roce 1968 neodhodlala, kromě patriotismu se zdráhala opustit svou nemocnou matku. Od šedesátých let až do pádu komunistického režimu pracovala na vedoucích pozicích na pražském magistrátu, ve výzkumném ústavu a nakonec jako pracovnice cestovní kanceláře. V cestovním ruchu také podnikala po roce 1989. Po celou dobu nepřestala bojovat za důstojný život sexuálních menšin i svůj vlastní, což se jí po někdy tragikomických peripetiích a zážitcích podařilo. Až do svých padesáti pěti let na špičkové úrovni reprezentovala svou zemi na sportovních turnajích.