Přestože táta vstoupil do JZD, komunisti nás stejně vystěhovali
Stáhnout obrázek
Josef Kotík se narodil 20. prosince 1945 v Bohdalci na Českomoravské vrchovině. Vyrůstal v hospodářství rodičů, kteří vlastnili kolem 30 hektarů zemědělské půdy. Jeho otec Rudolf Kotík působil svého času jako obecní knihovník, měl vystudovanou hospodářskou školu a od roku 1942 vedl rodinný statek s dlouhou tradicí. Roku 1951 bylo v Bohdalci založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), kam Rudolf Kotík vstoupil, protože sám na hospodaření nestačil. I přestože svůj majetek odevzdal JZD, v dalším roce se proti němu rozeběhla štvavá kampaň. Z družstva byl posléze vyloučen, navrácená pole mu byla zaměněna za neúrodná a postupným vydíráním byl dohnán k vystěhování. Důvodem celého sporu měla být údajně zahrada vedle jejich stavení. Rodina byla vystěhována do Poříčí u Přibyslavi, kde žila v nevyhovujících podmínkách bez elektřiny a vody. Rudolf i Ludmila pracovali jako dělníci na zdejším státním statku. Tři roky poté, kdy Ludmila onemocněla a nemohla vykonávat práci, museli i toto místo opustit. Podobně dlouhou dobu pak žili ve Žďáru nad Sázavou u sestry Rudolfa Kotíka, která je poté nechala na soudní příkaz vystěhovat. Josef Kotík nemohl kvůli kádrovému posudku studovat střední školu a vyučil se ve strojírenském podniku ŽĎAS, kde působil celkem 48 let. Jeho otec Rudolf Kotík požádal v druhé polovině 60. let o rehabilitaci, která byla v době nastupující normalizace zamítnuta. Pracoval jako dělník a do své rodné vsi se už nikdy nevrátil. Jeho psychický stav byl poznamenán vystěhováním a také tragickou smrtí nejstaršího syna Miloslava. Zemřel ve věku 86 let a bohužel se nedožil pádu komunistického režimu. Pamětník žil v době natáčení (červen 2021) ve Žďáru nad Sázavou.
