Neberte mi tatínka!
Naděžda Kovářová , rozená Neherová, se narodila 30. ledna 1936 v Prostějově jako starší ze dvou dětí manželům Vlastě a Františku Neherovým. Otec šil jako domácí krejčí pro OP Prostějov, matka pracovala v prostějovské Kornolitce. Rodina žila v Držovicích. Roku 1940 zatklo otce gestapo za poslech cizího rozhlasu. Nejprve byl držen v Olomouci na tzv. garňáku, po nějaké době byl poslán na nucené práce k polským hranicím, kde šil jako krejčí uniformy pro vojáky. Vrátil se až roku 1945. Naděžda Kovářová zažila osvobození Držovic Rumuny a Rudou armádou, jako děti pozorovali výbuchy na trati u Prostějova, které měli na svědomí partyzáni. Vyučila se strojní zámečnicí v Agrostroji, později pracovala jako technicko-hospodářská pracovnice v lutínských lisovnách. Poprvé se vdávala roku 1955, manžel Vladimír Kovář, soustružník a fotbalista, zemřel brzy na potíže se srdcem. Z manželství se narodili dva synové. Roku 1982 se vdala znovu za Josefa Jedličku, vychovatele na učilišti v Lutíně, kam se za manželem přestěhovala. Do rodiny přibyla i jeho dcera. V roce 2023, v době natáčení, žila v Náměšti na Hané.