Chtěl jsem bojovat za změnu
Stáhnout obrázek
Jiří Krčmář se narodil 24. října 1941 v malé obci Česká Rybná nedaleko Žamberka. Jeho rodina zde po generace vlastnila větší hospodářství s výměrou asi 20 hektarů. Krátce po roce 1948 byl Jiřího otec označen za kulaka, tedy sedláka poškozujícího státní zájmy. Komunisté od počátku zatěžovali rodinu požadavky na nesmyslně vysoké dodávky plodin. Pokud nebyly naplněny, přišly na řadu sankce. Takto rodině zabavili zánovní traktor, což ještě ztížilo plnění dodávek. Otec byl vzdělaný a přátelský člověk, vážený člen komunity, který vedl obecní kroniku a často promlouval na pohřbech. V roce 1953 se předsedovi výboru znelíbil jeden z jeho proslovů, na téma likvidace soukromých sedláků. V následném soudním procesu dostal otec trest za pobuřování ve výši jednoho roku a osmi měsíců. Krátce poté vyhodili Jiřího sestru z hospodářské školy a staršímu bratrovi neumožnili přijetí ke studiu. Rok po návratu byl otec odsouzen znovu, ale výkon trestu díky amnestii nenastoupil. Dodávky se sice s obtížemi dařilo plnit, ale pro rodinu toho z úrody mnoho nezůstávalo. Stupňující se tlak byl neúnosný, a tak otec roku 1957 vstoupil do družstva. Jako jeden z posledních. Jiří Krčmář věznění otce a komunistickou šikanu těžce nesl. Pod tlakem neodmaturoval a z gymnázia ho vyhodili. Poté se rozhodl, že začne vlastní boj proti komunistům. Prováděl sabotáže v JZD a vlastnoručně připravoval a vyvěšoval protirežimní letáky. V roce 1960 ho odhalili a za záškodnictví a poškozování socialistického majetku byl odsouzen ke třem a půl rokům. Výkon trestu nastoupil v nápravném zařízení v Příbrami, kde po celou dobu pracoval v dole. Po propuštění se rozhodl, že než žít v nesvobodě, raději se pokusí utéct na Západ. Cestu měl připravenou. V roce 1964 se vydal přes východní Německo do Berlína, kde chtěl překonat zeď. Před cílem byl však zatčen policií a převezen zpět do Československa. Za pokus o útěk mu soud vyměřil téměř dvouletý trest. Odpykával si ho v Ostrově nad Ohří. Po návratu musel začít pracovat ve fabrice v Žamberku, aby na něj komunisté mohli dohlížet. Krátce nato se oženil. O svobodě nepřestával snít, ale vzhledem k tomu, že měl již vlastní rodinu a děti, v jejich zájmu se o nic dalšího nepokoušel. Po revoluci se Jiří Krčmář stal jedním ze zakládajících členů pobočky Konfederace politických vězňů v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde dnes působí jako předseda.
