Jiřina Křivánková

* 1951

  • „Žádali o to, jestli by nemohli dostat místo ve vylidněných Sudetech, kde by mohli být Volyňáci pohromadě. Ale to se vládě nelíbilo, to by byla politická síla. Takže je rozstrkali a řekli jim, kam můžou jít. Jsou i někde u Brna. Jsou tak jako rozstrkaný.“

  • „Na Volyň se chodilo proto, že jim car slíbil půdu a oni šli. Mysleli si, že jdou za lepším živobytím. Ta půda, to bylo živobytí. Tady neměli takovou možnost hospodařit. Jejich předci odcházeli na Volyň. A začátky tam měli hrozně těžký. Přišli a neměli kde být, museli si třeba vyklučit les, aby si mohli zorat pozemky a na čem pracovat. Měli začátky těžký.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Úštěk, 17.11.2019

    (audio)
    délka: 49:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Cesta na Volyň za lepším živobytím

Pamětnice Jiřina Křivánková
Pamětnice Jiřina Křivánková
zdroj: Paměť národa

Jiřina Křivánková se narodila 8. dubna 1951 v obci Soběnice u Litoměřic. Její rodiče – Anna (*21. září 1923, za svobodna Vozábová) a Jaroslav (*25. ledna 1912) Vokráčkovi – byli potomky Volyňských Čechů. Jaroslav v březnu 1944 vstoupil do 1. československého armádního sboru, účastnil se například boje o Dukelský průsmyk. Do Československa se vrátil 10. ledna 1946 a usadil se v Soběnicích. Anna byla vyučená švadlena, později absolvovala pedagogický kurz a na Volyni učila. Do Československa se vrátila i s rodinou v lednu 1947. Svatbu měli v únoru 1949, později se jim narodily dcery Jaroslava a Jiřina. Majetek, který tatínek získal, musela rodina později odevzdat do JZD. Po Sametové revoluci ho získala zpátky.