Josef Kubný

* 1946

  • „Jak jsem ráno vstal, jel jsem na motorce do práce. A říkám si: ,Krucinál, co tady chtějí Rusáci? Vždyť už měli být dávno pryč.‘ A oni nás přepadli. Samozřejmě na podniku byla hrůza. Ten den se vůbec nepracovalo. Brácha na to málem pohořel. Přišel do práce a zvednul ruku. A jeden si tam potom stěžoval, že prý to byl pozdrav Heil Hitler! Jenže šéf dopravy, nějaký Jura Poremský, říkal: ,To nebyl žádný Heil Hitler! On mě pořád takhle zdravil. Každý den.‘ To byl velký komunista, ale bráchu prakticky zachránil, protože jináč by ho vyhodili.“

  • „Potom co se stalo, když jsme ty koně nedali, tak jsme vyhořeli. Táta tvrdil, že to někdo musel udělat. Samozřejmě. Protože to hořelo odzadu. Oni tvrdili, že to bylo od komína. Ale bylo to odzadu. Někdo přišel ze zahrady a podpálil to. Vyhořeli jsme a rodiče chtěli povolení nové stavby. Oni ale řekli: ,Ne, ne. Vy nedostanete povolení stavby. Až to podepíšete.‘ Maminka to samozřejmě podepsala, ale táta nepodepsal. Tak dostali povolení. Když jsme vyhořeli, tak máma s tátou bydleli ve špýcharu. To je sýpka. Tam měli lůžko. Tam a hotovo. A já s bráchou jsem spal u tety.“

  • „Potom přišli pro koně. Bylo jich tam šest nebo deset a přišli s četníkem. Šel jsem s tátou přes chalupu do konírny. Šel jsem tam s ním. On vzal vidle, postavil se do dveří a stál. Jeden ten chlap, tajemník z Opavy, nebo odkud byli, rozkazoval: ,Soudruhu, vydej koně!‘ Táta stál ve dveřích, já jsem stál za ním, a slyším to jako dnes, když tatík pravil: ,Ne! Koně vám nedám! Všechno jste mi sebrali, ale koně vám nedám!‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 21.05.2024

    (audio)
    délka: 01:44:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 23.05.2024

    (audio)
    délka: 01:18:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když nám chtěli sebrat koně, přišli zloději i s četníkem

Josef Kubný / polovina 60. let
Josef Kubný / polovina 60. let
zdroj: archiv Josefa Kubného

Josef Kubný přišel na svět 28. srpna 1946 v Kobeřicích na Hlučínsku. Otec František musel za války narukovat do wehrmachtu a sloužil ve Finsku. Rodina hospodařila na dvanácti hektarech půdy, chovali dobytek a plemenné koně. Stejně jako o šest let starší bratr Hubert se od dětství učil hospodařit. Pod tátovým dozorem jezdil na voze s koňmi. Stal se svědkem kolektivizace zemědělství na Hlučínsku. Rodina postupně přišla o pole i dobytek. Na jaře roku 1957 byl u toho, když otec ubránil své koně s vidlemi v rukou. Za několik týdnů po této události shořela Josefova rodná chalupa. Úřady odmítly povolit Kubným novou stavbu, matka proto vstoupila do družstva. Otec ne. Josef se nesměl vyučit zedníkem, musel pracovat v družstvu. Bratr nesměl být řezníkem. V roce 1967 se Josefovi Kubnému podařilo z družstva odejít. Až do penze potom pracoval jako řidič Investičních a průmyslových staveb. V době natáčení (2024) žil v Kobeřicích.